Klášter v Mikulově

Tento klášter je po Hradčanech a Brně třetí nejstarší u nás. V roce 1611 jej založil František kardinál Ditrichštejn, olomoucký biskup a majitel mikulovského panství. V květnu 1612 byl položen základní kámen a 22. srpna 1613 už mohl kardinál Ditrištejn ke cti svatého Františka Serafínského vysvětit nový kostel.

Mikulov 01m

V roce 1686 nechal kníže Ferdinand Ditrichštejn namísto zchátralého kláštera postavit nový. Roku 1751 se rozrostl o vinný sklep, který sloužil pro celou provincii, a roku 1765 pak přibyla nová knihovna a další prostory.

Mikulov 02m

Zdejší kapucínská komunita byla po celou dobu své přítomnosti v Mikulově úzce spojena s loretánským poutním místem, které v bezprostřední blízkosti kláštera zbudoval kardinál Ditrichštejn. Povolení dostal od císaře Ferdinanda II. roku 1622. Loretánský domek, postavený jako přesná kopie toho v italském Loretu, se stal předobrazem mladší Santa Casy v Praze na Hradčanech

Mikulov 03m

Mikulovskou loretu obkroužily ambity a později překlenul kostel svaté Anny, vysvěcený roku 1656. Tento chrám těsně přiléhal k tomu kapucínskému a z druhé strany vyrostla klenotnice pro uchovávání darů, které poutníci přinášeli Matce Boží.

Mikulov 04m

Kapucíni, kterým kardinál Ditrichštejn svěřil duchovní správu lorety, měli na starost zpovídání poutníků, jejich základní zaopatření a ubytování těch, kteří patřili ke kněžskému či řeholnímu stavu.

Mikulov 05m

Roku 1784 ale Mikulov zachvátil velký požár. Kapucínský klášter byl natolik poničený, že bratři namísto opravy požádali o jeho zrušení a z města odešli. Ditrichštejnové si z loretánského kostela, ze kterého zbyla také jen ruina, vyzvedli své zemřelé a přenesli je do hrobky mikulovského farního kostela.

Mikulov 06m

Roku 1846 se loretánský areál díky Františku Josefu Dietrichštejnovi dočkal rekonstrukce. Kníže jej nechal přestavit na rodovou hrobku s vlastním kostelem. Po roce 1945, kdy museli Ditrichštejnové z Mikulova odejít a majetek jim zabavil stát, hrobka téměř půl století chátrala. Nyní je v majetku města, které ji kompletně zrekonstruovalo. Během sezóny je hrobka denně otevřená veřejnosti.

Mikulov 07m

Svého happy endu se dožil i presbytář kapucínského kostela, který jako téměř jediný pozůstatek po dřívějším konventu přečkal do dnešních dnů. V 90. letech 20. století objevili kouzlo tohoto místa manželé Knorrovi a odkoupili ho od města. Po deset let jej svépomocí revitalizovali a v roce 2011 poprvé otevřeli veřejnosti. Galerie Konvent hostí výstavy, koncerty i divadelní představení; majitelé zde provozují také kavárnu. A jednou ročně se zde koná mše svatá na připomínku příchodu kapucínů do Mikulova.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Dobromila Brichtová: Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově, Turistické informační centrum Mikulov, o. p. s., Mikulov, 2014.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[13. června 2018]

Klášter v Náměšti nad Oslavou

Klášter v Náměšti je poslední, který kapucíni stihli do josefínských reforem na našem území postavit. Zakladatelem byl majitel zdejšího panství, hrabě Bedřich Vilém Haugvic. Stavební práce v roce 1759 započal brněnský stavitel Bartoloměj Zindtner a roku 1763 sem přišli první bratři. Kostel vysvětil pomocný olomoucký biskup Jan Václav Xaver Freyenfels 26. července 1772, a to ke cti Panny Marie Andělské.

Namest 01

Bratři ale v Náměšti nepobyli dlouho; v září 1784 jejich klášter zrušil císař Josef II. Budovy pak ve veřejné dražbě koupili Haugvicové a v roce 1795 zde založili manufakturu na výrobu látek. Původní klášter byl zbořen a z obou stran kostela vyrostl nový tovární komplex, který pro výrobu využil i původní chrám. V době rozkvětu zde pracovalo kolem 1100 lidí.

Dnes slouží budovy po pravé straně bývalého kostela jako byty, viz foto níže.

Namest 03

V roce 1866 Haugvicové továrnu prodali dvěma brněnským fabrikantům, Schmalovi a Löwovi. Výroba látek zde pokračovala i nadále, ale ne už v takovém rozsahu. Definitivně se zde přestalo tkát sukno v 90. letech 19. století, kdy budovy vlastnily firmy Josef a Pavel Kuhnovi a Bernard Engel a spol.

Namest 04

Nového využití se areál dočkal až v roce 1907, kdy jej koupili bratři Klazarové ze Dvora Králové a započali zde s výrobou koberců a nábytkových látek. Koberce se zde tkaly i po druhé světové válce, kdy byl podnik znárodněný, i po listopadu 1989, kdy se opět dostal do soukromých rukou. Výrobě definitivně odzvonilo až roku 2004.

Na fotografii výše je zachycen dvůr přiléhající k bývalému kapucínskému chrámu.

Namest 05

Kostel i budovy vlevo má dnes ve správě firma Čegan s. r. o., která je využívala jako skladiště a nyní je nabízí k pronájmu.

Chátrající tovární areál bezprostředně navazuje na pečlivě udržovanou zahradu zdejšího zámku. Haugvicové tady sídlili až do roku 1945, kdy jako občané s německou národností museli republiku opustit. Snímek výše ukazuje zadní část bývalého kapucínského kostela, při pohledu z parku.

Namest 06

Z kláštera se do dnešních dnů dochovala loď kostela s typickou sedlovou střechou, za ní odsazený presbytář a vedle něj nižší přístavek (viz foto výše), kde kapucíni mívali sakristii.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Lucie Němčanská: Vývoj textilního průmyslu v Náměšti nad Oslavou od roku 1795 do roku 1945, závěrečná práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 2015.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[5. června 2018]

Klášter v Kyjově

Kapucíny pozvala do Kyjova městská rada v roce 1707 a nabídla jim pozemek uvnitř hradeb, který císař Ferdinand II. po Bíle hoře zkonfiskoval a poté daroval městu s tím, že zde má být postaven kostel ke cti blahoslavené Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje.

Kyjov veduta
Veduta Kyjova, po r. 1730, kapucínský klášter stojí na nároží ulic F a G; zdroj: www.veduta-art.cz.

Do města byli kapucíni slavnostně uvedeni 19. října 1710, nicméně základní kámen položili až 15. května 1713. Hlavním fundátorem se stal kníže Jan Adam I. Ondřej z Liechtenštejna, který krátce předtím zemřel; ve své závěti na kapucíny pamatoval částkou 30 tisíc zlatých.

Kyjov 01m

Kapucínský kostel 17. října 1723 vysvětil olomoucký pomocný biskup František Julián hrabě Braida. Kvůli nedostatku místa pro věřící se kapucíni roku 1734 rozhodli svůj chrám rozšířit o boční loď se samostatným vchodem (dveře vlevo, viz foto níže).

V letech 1754–1755 byla v kostele vystavěna hudební kruchta; varhany daroval řád servitů z Veselí nad Moravou. Současné varhany dodala v roce 1936 známá krnovská firma bratří Riegrů.

Kyjov 03b

Dveře zcela vpravo (detail viz foto níže) ústí do chodby podél kostela, která vedla do kláštera, jehož kvadratura s rajským dvorkem uvnitř navazovala na presbytář. Za klášterem se rozprostírala zahrada na zeleninu opatřená důmyslným zavlažovacím systémem.

Nápis nad vchodem: „Dům, bránu a hrobku, otče Františku, navštiv a ubohé potomstvo Evino ze spánku smrti vzbuď.“

Kyjov 04b

Průčelí kostela zdobila freska s dnes už neznámým motivem. Ta současná pochází z roku 1910. Madonu s dítětem namaloval moravský umělec Jano Köhler. Nad vstupen do kostela je umístěn erb Liechtenštejnů, hlavních fundátorů kláštera. Sochy svatých věrozvěstů byly na terasu před chrámem umístěny až v roce 1885, u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí svatého Metoděje. 

Pod kostelem se dodnes nachází hrobka, kam byli pohřbíváni především bratři, nicméně místo posledního odpočinku zde našlo i jedenáct dobrodinců.

Kyjov 04m

Kapucínský klášter zrušil císař Josef II. v roce 1784. Bratři s výjimkou dvou odešli na jaře 1785 do jiných domů své provincie. V Kyjově zůstali dva kněží, kteří ve farnosti vypomáhali jako kaplani. Jeden z nich zde v roce 1812 zemřel, druhý časem odešel do kláštera v Třebíči.

Kyjov 05m

Kostel se stal hlavním farním chrámem. Oproti tomu původnímu, kostelu svatého Martina, měl totiž dvě výhody: nacházel se uvnitř hradeb a byl prostornější.

Z kapucínských časů se z vybavení kostela nedochovalo prakticky nic. Hned po konfiskaci byl zrušen hlavní oltář i chór bratří, který se – u kapucínů tradičně – nacházel za ním. Tímto zásahem se prodloužil presbytář, který byl (zřejmě) v roce 1792 opatřen novým oltářem. Autorem obrazu Nanebevzetí Panny Marie z roku 1880 je moravský malíř Josef Zelený.

Na výzdobě kostela se podílela také dílna slavného brněnského rodáka, sochaře Ondřeje Schweigla (oltářní sochy svatých Cyrila a Metoděje, křtitelnice a kazatelna).

Kyjov 06m

Budovy zrušeného kláštera připadly městu, které je použilo pro školu, nemocnici a byty. Po velkém požáru Kyjova v roce 1806 zřejmě vzaly za své. Z bývalého kláštera se zachovaly jen drobnosti: kousek ambitu za presbytářem, sakristie, oratoř a ona vstupní chodba podél kostela.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Jakub Hochman: Kapucínský klášter v Kyjově, bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 2014.

Překlad z latiny: Markéta Baštová


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[30. května 2018]

Klášter v Újezdě

Necelých třicet kilometrů severně od Olomouce leží malá obec Újezd. Kapucíni se zde usadili v červenci 1990, kdy vyhlídky na vrácení olomouckého kláštera byly ještě nejasné. Zdejší farnost byla v té době již sedm let neobsazená.

Ujezd 01

Kostel, zasvěcený svatému Janu Křtitelovi, byl vystavěn v první polovině 18. století. Věž si však pamatuje starší doby, kdy zde stával kostel protestantský.

Ujezd 02
Foto: Farnost Šternberk

Za farním kostelem se rozprostírá hřbitov, kde jeden z náhrobků upomíná na Jindřicha Knappa, posledního zdejšího faráře před kapucínskou érou.  

Ujezd 03

Pár kroků od kostela směrem k vesnici stojí budova fary. Ač nevypadá, pochází z 18. století. Právě v této budově se usídlila první komunita bratří kapucínů. V předzahrádce dodnes roste vinná réva, kterou zde v 90. letech vysadili dva rodní a zároveň i řeholní bratři – Štěpán a Vavřinec Zimmermannovi.

Ujezd 04

Takto (viz níže) vypadal klášter v roce 2008, rok poté, co jej kapucíni opustili. Vlevo je budova fary, kde měli bratři zázemí a cely, vedle pak budova noviciátu, jejíž první patro bylo určeno novicmistrovi a bratřím ve formaci. První skupina mužů zde zahájila svůj noviciát v srpnu 1990.

V roce 1991 se bratři pustili do rozsáhlé rekonstrukce fary, která byla v dezolátním stavu, kostela i hospodářské budovy, jež se proměnila v dům pro kapucínský dorost.

Také díky nim se do kostelní věže v roce 1998 vrátil zvon. Původní čtyři zvony zabavili během druhé světové války nacisté. Ten nový, vážící zhruba půl tuny, zhotovili zvonaři z Brodku u Přerova.

Ujezd 05
Foto: František, o. s.

V přízemí bývalého noviciátního domu se nachází kaple zasvěcená Panně Marii. V roce 1992, 10. března, ji vysvětil olomoucký pomocný biskup Josef Hrdlička. Fotografie ukazuje kapli o dvacet let později, kdy se místní lidé chystali připomenout toto kulaté výročí. 

Ujezd 06
Foto: František, o. s.

Před kapucíny stála volba, zda dát přednost vlastnímu klášteru v Sušici, nebo zůstat v Újezdě. Že nakonec dali přednost Pošumaví, nesli újezdští farníci těžce. Oficiální rozloučení kapucínů s místními lidmi se konalo 16. září 2007. Ještě po jeden celý rok sem z olomouckého kláštera dojížděl bratr Augustin Šváček sloužit nedělní bohoslužby.

Nyní je správou kostela pověřen šternberský farář a v bývalém klášteře sídlí občanské sdružení František. Kapucínský noviciát našel své místo v Kremnických Baních, kde se k řeholnímu životu společně připravují bratři z českomoravské i slovenské provincie.

Kapucínskou historii v Újezdě připomíná informační tabule. Stojí na ní, že bratři „svou činností probouzeli v lidech potřebu aktivně se podílet na životě obce“ a že se zasloužili „o opravu fary a kostela“.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Pacifik Matějka: Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc, 1999.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[23. května 2018]