Putování po kapucínských klášterech

V roce 2018 jsme si připomněli 400. výročí ustanovení samostatné česko-rakouské kapucínské provincie. Kolegové z pražské Lorety při této příležitosti připravili výstavu Pax et Bonum, která přibližuje významné osobnosti zdejší provincie a také pestrost kapucínské spirituality.

Ve spolupráci s nimi vzniklo i toto „putování“. Na těchto stránkách postupně představujeme kapucínské kláštery, které jsme právě navštívili.

Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie buď z Provinčního archivu kapucínů, nebo vznikly speciálně pro výstavu Pax et Bonum či pro toto „putování“.

Praha Hradcany
Praha-Hradčany • 1599
Brno
Brno • 1604
Mikulov
Mikulov • 1611
CBudejovice
Č. Budějovice • 1614
Olomouc
Olomouc • 1614
Roudnice2
Roudnice • 1615
Most
Most • 1615
Vyskov
Vyškov • 1616
Znojmo
Znojmo • 1628
Jihlava veduta 18st vyr
Jihlava • 1631
PrahaNM
Praha-N. Město • 1633
Brno mustr
Litoměřice • 1638
Horsovsky Tyn
Horšovský Týn • 1650
Susice2
Sušice • 1651
Chrudim
Chrudim • 1656
Sokolov 00
Sokolov • 1663
Kolin 00
Kolín • 1666
Opocno
Opočno • 1674 
Fulnek
Fulnek • 1674
Brno mustr
Žatec • 1675
Zakupy 00
Zákupy • 1681
Rumburk
Rumburk • 1683
Trebic
Třebíč • 1687
MHradiste2
Mnich. Hradiště • 1690
Kyjov
Kyjov • 1710
CeskyBrod 00
Český Brod • 1750
Brno mustr
Mělník • 1750
Marianska
Mariánská • 1754
Prostejov 00
Prostějov • 1756
Namest 00
Náměšť • 1759
Brno mustr
Liberec • 1911
Ujezd
Újezd • 1990
 

Kapucínský klášter v Brně

Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Dietrichštejna. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou branou, a na jaře téhož roku položili základní kámen. Stavbu pravděpodobně financoval právě kardinál Dietrichštejn a moravský zemský hejtman Ladislav Berka z Dubé, bratr pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé, jenž inicioval příchod kapucínů do Čech.

AG klaster 01
Foto: Ambrož Guzek

První klášter za hradbami

Jak tento klášter vypadal, nevíme. Ale zřejmě se příliš nelišil od toho, který dodnes stojí pod katedrálou na Petrově. Kapucíni totiž stavěli podle jednotného vzoru, který se přizpůsoboval pouze terénním podmínkám. Kostel byl zasvěcen svatému Františkovi z Assisi a v roce 1606 jej vysvětil samotný kardinál Dietrichštejn. Na jeho výzdobě se podílel vynikající malíř Kosmas z Castelfranca, kněz benátské provincie, který tvořil nejen pro vznikající kapucínské kostely, ale také pro císaře.

Na konci třicetileté války, když Brno obléhali Švédové, však kapucíni o svůj klášter přišli. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby si v nich švédská vojska nemohla najít oporu. V březnu 1645 byl kapucínský klášter zbořen. Bratři našli azyl nejdříve na staré radnici, později bydleli v měšťanském domě vedle Biskupského dvora.

ZPH klaster 02
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková

Druhý klášter na Uhelném trhu

Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na Uhelném trhu (dnešní Zelný trh). Stavba trvala plných osm let (1648–1656) a provázely ji značné technické a finanční těžkosti.

Pozemek pro nový kostel daroval hrabě František Magnis, rodný bratr kapucínského diplomata Valeriána Magniho. Stály na něm tři domy, které byly posléze zbořeny. Pro stavbu kláštera bylo postupně vykoupeno dalších šest domů v sousedství. Peníze na stavbu kapucíni získali od dobrodinců, mezi největší patřil moravský zemský hejtman Kryštof Pavel z Liechtenštejna-Kastelcornu a Ferdinand Mencl z Kolsdorfu, přísedící královského tribunálu v Brně.

Druhý kapucínský kostel byl slavnostně vysvěcen 7. května 1656 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem. Už však po šesti letech bylo nutné snést jeho cihlovou klenbu kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Na dalších téměř sto let ji nahradil plochý dřevěný strop.

DS klaster 04
Foto: Dagmar Smolíková

Největší kapucínský rozkvět

Během 18. století prošel areál kláštera pod vedením brněnských stavitelů a architektů Mořice Grimma a později jeho syna Františka Antonína výraznými stavebními změnami. V roce 1753 se kostel rozšířil o kapli sv. Fidela a dřevěný strop byl nahrazen novým zděným klenutím.

Samotný klášter se rozrostl o tzv. Trenckovo křídlo, což bývá dáváno do souvislosti s penězi, které kapucínům odkázal slavný velitel pandurů František baron Trenck. V roce 1764 byla v této části kláštera dokončena stavba nové knihovny. Dodnes se v ní dochoval původní barokní nábytek a knižní fond čítá na osm tisíc svazků. Strop zdobí freska malíře Josefa Sterna, která zobrazuje rozhovor dvou největších teologů 13. století: svatého Tomáše Akvinského, dominikána, a svatého Bonaventury z Bagnoregia, františkána.

AG klaster 03Foto: Ambrož Guzek

Likvidace a postupná obnova

V dubnu 1950 byli bratři vyhnáni v rámci komunistické akce K. V roce 1952 se správcem budov stalo Moravské muzeum v Brně (dnešní Moravské zemské muzeum). Své depozitáře sem přestěhovalo až po rekonstrukci z přelomu 50. a 60. let. Stavební úpravy sice staticky zabezpečily budovy kláštera, zároveň však setřely jejich historický ráz a specifické prvky kapucínské architektury.

Kapucíni se do svého kláštera vrátili v roce 1990. V polovině 90. let se pustili do postupné rekonstrukce areálu, která budovám navrátila jejich původní barokní charakter.

Zakládací listiny

Zde si můžete prohlédnout nejdůležitější listiny, které se vztahují k počátkům jak prvního, tak především druhého kapucínského kláštera, který byl v polovině 17. století postaven uvnitř městských hradeb.

Listiny NA 1606 orez

Kardinál František z Ditrichštejna, biskup olomoucký potvrzuje, že 16. července 1606 posvětil kostel a oltář k poctě svatého Františka a uložil v něm ostatky svatých mučedníků Vavřince, Šebestiána, Kosmy, Damiana, Gervasia, Protasia, Ciriaca a Františka a uděluje věřícím v tento den a rok a ve výročí při návštěvě kostela sto dní odpustků.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Listiny NA 1645 orez

Leopold I. Vilém Habsburský, arcivévoda rakouský a biskup štrasburský, halberštadtský, pasovský a olomoucký „na naléhání našeho milovaného bratra v Kristu Ludvíka z Rosenheimu, provinciála Řádu Menších bratří kapucínů pro Čechy a Rakousko“ dovoluje, aby „uvnitř hradeb města Brna na Moravě ve svůj čas a po získání vhodného místa, svobodně mohl nechat postavit klášter pro bratry svého řádu“, napsáno v Linci 18. září 1645.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl II., 16.–20. století, krabice č. 299, inv. č. 127

Listiny KK 1645 orez1 Listiny KK 1645 orez2

 

Ferdinand III., císař římský, král uherský a český „vyslovuje nejmilostivější souhlas, aby jeho svatý řád [kapucínský] v královském městě Brně, a to uvnitř jeho hradeb, opět ve vhodném čase klášter směl stavěti“, sepsal Jiří Martinic 21. září 1645.

Zdroj: Provinční archiv kapucínů, Praha-Hradčany

Listiny NA 1652 orez1

Purkmistr a všechny tři rady města Brna potvrzují, že byl původní kapucínský klášter za obležení na příkaz velitele města zbořen a má být nyní na příhodnějším místě obnoven. Na stavbu kláštera mají být zbořeny domy hraběte Magniho, Jana Kadaňského, Václava Senftenbergera, Josefa Jiřího Strumpfstrickera, Kryštofa Hofmanna, Matěje Kniepäutla, Šebestiána Fraunadera, Zachariáše Laussmana a Jindřicha Blankhana a plat z těchto domů byl (poněvadž jde o žebravý řád) zrušen. Sepsáno 26. ledna 1652.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Listiny NA 1652 orez2

Ferdinand III., císař římský, král uherský a český, potvrzuje inzerovanou smlouvu brněnského purkmistra a rady s kapucíny o urční místa a stavbě nového kláštera z 26. ledna 1652.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Listiny NA 1656 orez

Jan Gobbar, biskup megarský, sufragán olomouckého bis. arciknížete Leopolda Viléma, vysvědčuje, že 7. května 1656 položil základní kámen a vysvětil kapucínský kostel v Brně a že posvětil tyto oltáře a uložil do nich ostatky: hlavní sv. Kříže s ostatky sv. Vavřince, Šebestiána, Kosmy, Damiána, Gervasia, Prothasia, Cyriaka, Akuta, Kristiána a sv. Františka; napravo od hlavního oltář Panny Marie s ostatky sv. Anežky, Barbory, Korduly a Eklechy; nalevo od hlavního oltář sv. Antonína Paduánského s ostatky sv. Mořice, Antonína opata, Anastasie, Korduly a Maximy. Dne 8. května posvětil oltář sv. Františka v kapli napravo od hlavního oltáře s ostatky sv. Valentina, Felixe, Vitala a Kristiny a jiný oltář Panny Marie Bolestné v kůru s ostatky sv. Sulpitia, Jindřicha, Krescencie a jiných svatých. Věřícím udělil v den posvěcení kostela jeden rok a o výročí 40 dní odpustků.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Kapucínské zahrady

Zdejší klášterní zahrada původně sahala až k budovám biskupství a pokrývaly ji vinice, ovocné stromy a záhony se zeleninou či květinami pro výzdobu kostela. Podobně tomu bylo i u jiných konventních zahrad kapucínského řádu.

Zahrady 01 pata terasa m
Pátá terasa s pomníkem básníku Janu Zahradníčkovi.

Od roku 1945 se pod Petrovem a částí zahrady začal budovat kryt civilní ochrany; jeden z jeho východů ústí do sklepení kapucínského kláštera.

V dubnu 1950, když komunisté řeholníky internovali a celý areál zabrali, čekalo zdejší zahradu několik let odpočinku. Od roku 1975 se pak toto místo postupně proměňovalo v městský park, kde nechyběla ani vinárna. Průchod do zahrady z nádvoří tehdy už bývalého kláštera byl zazděn.

Zahrady 02 ctvrta terasa m
Čtvrtá terasa, přístupná z Uličky Václava Havla nebo z Denisových sadů.

Kapucínský řád si brněnský klášter i se zahradou, rozčleněnou do pěti teras, převzal zpět v roce 1990. Krátce poté, počátkem roku 1991, došlo k havárii kanalizace zapříčiněné mj. důsledky nekvalitně provedené stavby podzemního krytu.

Vedle popraskaných zídek parku a propadajícího se terénu se problémy objevily také na přilehlé budově Moravského muzea, a to v podobě trhlin v obvodových zdech. Park i s vinárnou, kterou tehdy provozovalo právě muzeum, musely být uzavřeny. Na konci roku 1993 město Brno zahájilo nezbytně nutnou opravu a statické zajištění zahrady.

Zahrady 03 treti terasa m
Nově zrekonstruovaná třetí terasa, v 80. letech 20. století zde byla vinárna.

Počátkem 90. let město začalo plánovat velkou rekonstrukci hradeb, Denisových sadů a dalších míst kolem katedrály. Do projektu byla zahrnuta také rekonstrukce čtyř kapucínských teras s tím, že řád si tu první, která bezprostředně sousedí s klášterem, nechá pro soukromé účely.

Nakonec došlo k opravě a zpřístupnění pouze čtvrté a páté terasy, které byly od zbytku odděleny provizorním plotem. Na nějakou dobu pak idea rekonstrukce a zpřístupnění dalších částí zahrad usnula.

Zahrady 04 druha terasa m
Druhá terasa v novém hávu, uprostřed se nacházejí dva rezervoáry s vodou.

Až začátkem roku 2014 se provinciál kapucínského řádu nově dohodl s Magistrátem města Brna na bezplatném pronájmu a dalším využitím zahrad.

V červnu téhož roku mezi první a druhou terasou vyrostla zeď, která oddělila soukromou část kláštera od veřejně přístupných míst. Práce na terasách začaly v létě 2017 a pokračovaly téměř po celý následující rok. Zahrady byly slavnostně otevřeny 23. dubna 2019.

Ještě téhož roku v říjnu zkrášlila čtvrtou terasu lavička Václava Havla. Posezení, jehož design navrhl Bořek Šípek, bylo slavnostně odhaleno v den prezidentových nedožitých 83. narozenin.

Zahrady 05 prvni terasa m
První terasa, jako jediná slouží pouze bratřím kapucínům.

Architekti při plánovaní rekonstrukce druhé a třetí terasy sice plně respektovali původní členění prostoru, nicméně nová výsadba má co nejvíce přibližovat užitkovou klášterní zahradu. Proto zde najdeme jabloně, mišpule, vinnou révu, různé okrasné květiny i byliny vhodné pro přípravu jídel.

Zahrady budou otevřené od března do října, vždy od 7 do 18 h.