Z dobového tisku

(…) K znamenitým osobnostem zatknutým na Špilberku sluší připočísti známého svobodného pána Trenka, který na počátku válek o posloupnosť trůnu rakouského od císařové Marie Terezie na svou žádost dovolení obdržel, aby sebral sbor pandurů; z počátku prokázal se Trenk i se svým sborem prospěšným; později však, dav se ovládati přílišným lakotěním, utiskováním ano i loupežením, vydřel si na lidech jmění asi dvou milionů. Jest tudy pro zuřivost obžalován, a r. 1746 důstojnosti velitelské zbaven od soudu vojenského k vězení na Špilberk odsouzen, kdež zemřel dne 4. října r. 1749, a jest pochován v městě u kapucínů. Tam dosud nalézá se nad jeho hrobkou zvláštní nápis německý ve verších, který si sám před smrtí napsal. (…)

Světozor, 15. 1. 1869, s. 24

České divadlo v Brně. (…) Ve středu bude se pro zdejší obecenstvo zajímavá novinka dávat „Život a smrt Františka Trenka, náčelníka pandurů“, kterýžto kus básník schválně pro zdejší obecenstvo sepsal, neb hlavní osoba kusu je v Brně pověstná, neboť hrob barona Trenka téměř každý v kryptě u kapucínů viděl.

Moravská orlice, 15. 11. 1870, s. 2

Obrovská rakev pro barona Trenka, který ve vězení na Špilberku u Brna roku 1749 září 14. (sic!) zemřel, a v Brně v hrobce Kapucínů pohřben byl, bude tyto dny přivezena do Brna. Rakev ta jest 8 stop dlouhá a 3 stopy široká. Mrtvola obrovského Trenky se do ní vloží a bude převezena do Vídně, kdež se uloží do rodinné hrobky u sv. Štěpána.

Našinec, 14. 8. 1872, s. 5

Pověstný Trenk, kterýž zde v hrobce u Kapucínů odpočívá, nebude do Vídně přenesen, jak před krátkou dobou více časopisů psalo, nýbrž u Kapucínů i na dále ve hrobce zůstane. Podnět k této historce zavdal poslední potomek z rodiny Trenků, a sice c. k. major Jindřich svobodný pán z Trenku ve Vídni, kterýž dal pro předka skvostnou rakev zhotoviti, kteráž v tyto dny do Brna přivezena bude a do kteréž pozůstatky, jež ve spuchřelé již rakvi odpočívají, přeloženy budou.

Moravská orlice, 27. 8. 1872, s. 2

O baronu Trenkovi, pověstném vězni Špilberském, jenž už od roku 1749 pohřben jest v Brně u Kapucínů, uveřejňují noviny výtah z jeho testamentu a tím dokazují, že si vymínil, aby nebyl nikdy z kapucínské hrobky odnešen a aby jen u Kapucínů v Brně byly zaň týdně zádušní mše svaté slouženy. K tomu konci odkázal Kapucínům 4000 zlatých ze svého jmění. Z toho se prý soudí, že Kapucíni nevydají jeho mrtvolu onomu majorovi Trenkovi, jenž je posledním z rodu toho a ji nyní do Vídně chce dát převézt. Pohřebiště tohoto barona Trencka navštívil jeden podplukovník a vojenský spisovatel a vypravuje o něm ještě následovní: „Ochotně otevřeli mi hrobku, kdež jsem asi mezi čtyřiceti na zemi ležícími mrtvolami mnichů nalezl obrovskou rakev. Byla dvakráte tak dlouhá jako moje šavle a přes to měla více ještě než stopu. Kostra nebyla oblečena, ale posud, vyjímaje lebky, pohromadě. V refektáři visí podobizna Trenckova, již jsem si docela jináče představoval. Představuje muže bezvousého v starodávném kroji, ale bez odznaků vojenských. Trenk daroval klášteru 4000 zl. a proto za něj ještě každodenně mši sv. slouží. Hrobka nebyla kolik let otevřena a proto hrůzně vyhlížela. Kutny mnichů vyhlížely již jen jako šedivé závoje, pod nimiž kostry ležely a každá měla pod hlavou cihlu. Jen Trenk byl v rakvi, ostatním dali holou zem. Vzduch v hrobce byl tak nakažlivý, že mi po čtvrt hodině v ústech pryskýře naskákaly a po šest dní v jídle překážely.“

Pražský denník, 8. 9. 1872, s. 2

Slavnost Trenkova. V sobotu dne 5. bude v chrámu u kapucínů v Brně odbýváno slavné rekviem. Po mši se zanese mrtvola Trenkova do kaple ve hrobce. Rakev 41 palců široká a 8 střevíců dlouhá je celá z mědě. Na vrchu jest tabulka s tímto nápisem: František baron von der Trenk, c. k. plukovník a velitel sboru pandurů. Narozen v Reggio dne 1. ledna 1711, zemřel v Brně dne 4. října 1749. Svému předku věnováno od pravnuka a posledního následníka v Rakousku Jindřicha von der Trenk, c. k. majora 1872. V měděné rakvi jest jiná skleněná.

Posel z Prahy, 4. 10. 1872, s. 2

Poslední Trenk. Dne 20. února zemřel v Ottakringu u Vídně c. k. major na odpočinku svobodný pán Jindřich Trenk v 72. roce svého věku. Byl poslední svého rodu v Rakousku; jen v Prusku žijou ještě hrabata Trenkové. Dne 5. října roku 1872 dal právě tento poslední Trenk v brněnském kostele kapucínském sloužiti za svého předka, známého plukovníka pandurů, svob. pána Františka Trenka, který 4. října 1749 na Špilberku život svůj skončil, zádušní mši a v mumii proměněné tělo jeho z hrobky kapucínské do kaple přenesti, ve skleněnou skříň uzavříti a se skříní tou do kovové rakve vložiti. Mimo to vystavěl po dva dny jiné památné předměty po Trenkovi. Rodinnou sbírku tu navštívilo tehdáž 2854 osob. Nyní odkázal ji zesnulý Františkovu museu v Brně. V Tridentu leží nyní obsádkou 52. pluk pěchoty arcivévody Leopolda, který byl r. 1741 z Trenkových pandurů utvořen. Dne 16. dubna 1874 světil pluk ten prapor svůj a vzpomenul při tom důstojně na svého zakladatele, kterýž se věren svému heslu „bouřemi do přístavu“ věčného odebral.

Pražský denník, 5. 3. 1876, s. 2