František Trenck na divadle a ve filmu

Časem se Trenckův život ze stránek románů přelil na divadelní jeviště a filmové plátno. Z divadelních her jsme vybrali ty, které se hrály také u nás. 

Divadlo Trenck 2012Baron Trenck (2012)

Autoři: Stanislav Slovák, Jan Šotkovský a Petr Štěpán; režie: Stanislav Slovák: hudba: Karel Cón

Tuto „výpravnou legendu se zpěvy“ hrálo Městské divadlo Brno po šest sezón. Představení bylo komponováno přímo pro letní scénu Biskupského dvora, který přímo sousedí s kapucínským klášterem, tedy „hrobem“ Františka Trencka. Pokud jste neměli možnost hru vidět, ale zajímá vás, jak se autoři s příběhem pandurského vůdce poprali, scénář doprovázený fotografiemi z představení najdete v knize Baron Trenck aneb Per procellas ad portum z roku 2012.

Film Trenck 1940Pandur Trenck (1940)

Režie: Herbert Selpin; kamera: Franz Koch; hudba: Franz Doelle; v hlavní roli: Hans Albers 

Film se zaměřil na krátký, ale slavný úsek Trenckova života. V roce 1740, po nuceném odchodu z Ruska, Trenck vstupuje do služeb císařovny Marie Terezie a podílí se na vojenských operacích, které do historie vstoupí jako války o rakouské dědictví. Snímek končí rokem 1744, velkolepým vjezdem pandurů do Vídně a oceněním Trencka samotnou císařovnou.

Kino vystavisteBaron Trenk (1922)

Tento snímek z produkce společnosti Lloyd Film byl v brněnských kinech promítán od ledna do března 1922. Dobový výtisk Moravské orlice k němu uvádí: „Děj přidržuje se dosti historie a osvětluje zákulisí vídeňského dvora za Marie Terezie. Herecké obsazení dobré. Snímky brány jsou na historických místech (Schönbrunn, Špilberk), což dodává celku opravdovosti. Poněkud chudě vypadá Trenkovo vojsko, zvláště při vítězném vjezdu do Vídně. Celkově je film zdařilý a u nás najde jistě pochopení a zájmu.“

Opereta Albini 1908Baron Trenk (1908)

Hudba: Felix Albini; libreto: Alfred Maria Willner a Robert Bodanzky; přeložil: Josef Zavadil

Opereta měla premiéru roku 1908 v Lipsku, u nás byla poprvé představena o rok později v divadle na Královských Vinohradech. Hlavní zápletka zcela smyšleného děje je samozřejmě milostná. „Postava barona Trenka, proslulého neohroženého hrdiny, kreslena jest v librettu s velikou rázovitostí. Jest to člověk plný vášně, hrdinný, neústupný, pánovitý, ale i něžný a oddané lásky schopný,“ tolik z dobové recenze v Národních listech.

Divadlo Veveri 1886František baron Trenk, vůdce uherských pandurů (1886)

Autor: Ferdinand Kracher, přeložil: Pavel Nebeský

Divadelní hra o čtyřech dějstvích, která měla premiéru 4. března 1886 v brněnském Divadle na Veveří, sklidila velký úspěch. František Bauer ve své, o dva roky mladší knize píše: „Představitel Trenkův, pan Strouhal, oděn v uherský, nádherný kroj malebný, vedl si statečně a vzbudil již zevnějškem svým všeobecnou pochvalu. Zejména dojímal vzletem a ohněm vlasteneckého smýšlení ve scéně s císařovnou Marií Terezií, kdy Trenk dožaduje se v audienci zvláštní milosti, aby směl pro královnu a vládkyni svou na vlastní útraty vyzbrojiti pluk tisíc statečných mužův a sám je vésti do boje pro slávu domu rakouského…“ Samozřejmě nechybí milostná zápletka a intriky, které chrabrého Trencka přivedou až do špilberského vězení.