František Filip baron Philibert († 1753)

O Františku Filipovi toho moc nevíme. S jistotou však můžeme říct, že byl vojákem z povolání. V roce 1738 povýšil na generalfeldwachtmeistera a o čtyři roky později na feldmarschalleutnanta, tedy polního podmaršálka rakouské armády. Kapucínská kronika se o něm zmiňuje jako o vojenském správci Moravy.

více »

Josef Kryštof Scharrer z Friesenegu (1611–1667)

Josef Kryštof se narodil v Laa an der Thaya, dolnorakouském městě ležícím blízko moravských hranic. Scharrerovi zde žili zřejmě už od počátku 16. století.

více »

Josef Kašpar Günther ze Sternegu († 1743)

Jeho předci pocházejí ze Štýrska. Děd, Jan Kašpar Günther, byl od roku 1678 císařským osobním a dvorním lékárníkem a roku 1695 se dočkal povýšení do rytířského stavu s přídomkem „ze Sternegu“. Lékárnickou praxi i dvorní úřad po něm roku 1707 převzal jeho syn Jan Friedrich, otec Josefa Kašpara. Güntherovi vlastnili ve Vídni dům s lékárnou „Ke zlaté hvězdě“, který se nacházel na ulici Kohlmarkt.

více »

Alžběta Eleonora Scharrerová z Friesenegu († 1684)

Pochází z velmi starobylého slovanského rodu. Její předci na počátku 13. století získali bosenský hrad Blagaj a spolu s ním přijali i jeho jméno. Blagajové z Bosny odešli, když ji roku 1512 obsadili Turci. Například Alžbětin praděd Frano Blagaj se usadil v Kraňsku, což je část území dnešního Slovinska a Itálie.

více »

Jakub Kuneš z Rosenthalu (1605–1658)

Byl prvním z celé řady světských osob, které našly poslední místo svého odpočinku v brněnské kapucínské hrobce.

více »

František Antonín Cattani z Cattani († 1688)

O životě Františka Antonína Cattaniho víme jen velmi málo. Pocházel z Itálie, byl císařským radou a kvestorem Markrabství moravského; a v roce 1678 byl povýšen do rytířského stavu.

více »