Marie Barbora Lenhartová-Svobodová (1697–1746)

Marie Barbora se narodila do významné tiskařské rodiny. Její otec, František Ignác Sinapi (asi 1650–1702), nejdříve pracoval jako faktor v Arnoltově malostranské tiskárně.

Chtěl se však osamostatnit, proto od své zaměstnavatelky Kateřiny Eufrosiny Arnoltové odkoupil přebytečné stroje a přestěhoval se do Brna, odkud pocházel (jeho otec byl písař). Zde v roce 1689, se souhlasem císaře Leopolda I., rozjel svou živnost. Po stoleté odmlce se mu tak podařilo do Brna vrátit knihtiskařskou výrobu, čímž se stal vážnou konkurencí olomoucké tiskárně, do té doby jediné katolické dílně na Moravě.

Svobodova kniha 01

Trojjazyčná sbírka kázání Conchylium Marianum z roku 1736.

Po smrti Barbořina otce, Františka Ignáce, se dílny ujala její matka Marie Alžběta. V roce 1706 se podruhé provdala za svého faktora, Jana Františka Svobodu († 1717), který u ní pracoval od roku 1703 a sám pocházel z rozvětvené tiskařské rodiny. Když umřel, přešlo dědictví na jeho mladšího bratra Jakuba Maxmiliána (1686–1736). A ten se v roce 1718 oženil s Marií Barborou, nevlastní dcerou jeho zemřelého bratra Jana Františka.

Manželům Svobodovým se narodilo několik dětí, s jistotou však víme pouze o Emanuelu Antonínovi (1733–1777), který v roce 1752 převzal rodinný podnik a postaral se o jeho další rozvoj. Po smrti Jakuba Maxmiliána, kdy děti byly ještě nezletilé, dílnu podle vdovského práva vedla samotná Marie Barbora.

Nicméně od roku 1742 už knihy nevycházejí pod jejím jménem, ale pod hlavičkou „Svobodovi dědicové“. Barbora se totiž znovu provdala a přijala jméno svého druhého manžela Antonína Jakuba Lenharta, který tiskařskou profesi neměl. „Napravil“ to však jeho syn z předchozího manželství Václav († 1752). Vyučil se řemeslu a po devět let pracoval pro Svobodovy dědice jako faktor.

Svobodova kniha 02

Conchylium Marianum

Maria Barbora Svobodová vydala celkem 82 publikací, a to v němčině, latině, češtině a italštině. Z její produkce jednoznačně vyniká trojjazyčná sbírka kázání Conchylium Marianum z roku 1736, která obsahuje sedm rozkládacích mědirytů moravských a augsburských umělců. Tuto knihu byste našli také v brněnské kapucínské knihovně.

Marie Barbora i její první manžel Jakub Maxmilián byli jako dobrodinci kláštera pohřbeni ve zdejší hrobce.

Poznámka

Vycházeli jsme především z těchto zdrojů: Lenka Baručáková: Tiskařská produkce rodiny Svobodových, in Problematika historických a vzácných knižních fondů Čech, Moravy a Slezska, sborník z 15. odborné konference Olomouc, 22.–23. listopadu 2006, Sdružení knihovnen ČR Brno, 2007; Petr Voit: Encyklopedie knihy. Starší knihtisk a příbuzné obory mezi polovinou 15. a počátkem 19. století, LIBRI, Praha, 2006.


Den Brna 2017 text