Václav Michael Josef hrabě z Vrbna a Bruntálu (1709–1755)

Pocházel ze starého slezského šlechtického rodu, jehož historie sahá až do 13. století. On sám spravoval fulnecké panství na severní Moravě, které od císaře dostal jeho praděd Václav v roce 1622 s tím, že zde napomůže opětovnému rozšíření katolické víry.

V této linii pokračoval i Michaelův děd, Jan František, který v roce 1668 do Fulneku pozval bratry kapucíny a na své náklady jim nechal postavit klášter. Započal také s výstavbou Lorety, ve které pokračovala jeho druhá žena Terezie Františka a později i synové Jan Antonín a Josef František. Loretánský areál, který duchovně spravovali bratři kapucíni, se stal vyhledávaným poutním místem. V roce 1786 tomu učinily přítrž josefínské reformy; fulnecká Loreta byla převedena do profánního užívání a po čase zbořena. Samotný klášter zrušili v roce 1950 komunisté.

Klaster Fulnek 01 

Kostel sv. Josefa s kapucínským klášterem ve Fulneku, akvarel: František Kledenský, počátek 19. století (Moravský zemský archiv, fond G13, inv. č. 47a).

Po smrti Jana Františka panství převzal Michaelův strýc, Jan Antonín. A když zemřel i ten, a to bez potomků, stal se pánem na Fulneku jeho bratr a Michaelův otec, Josef František.

Vrbnovi3

Václav Michael byl tajným císařským radou a komorníkem, rovněž zastával funkci nejvyššího sudího Markrabství moravského; za druhé slezské války bojoval jako císařský hejtman. Byl pokládán za zbožného člověka. Kardinál Wolfgang Hannibal hrabě ze Schrattenbachu, biskup olomoucký, mu dovolil zřídit si ve svém brněnském domě kapli, kde se každý den, kromě velkých svátků, sloužila mše svatá. Jako štědrý mecenáš podporoval mj. i kapucínský řád.

V roce 1735 se oženil s hraběnkou Marií Eleonorou z Mansfeldu (1710–1761); s jistotou víme o dvou jejich dětech: Josefu Václavovi (1738–1819) a Marii Eleonoře (1740–1789). A právě Michaelův syn se stal posledním majitelem fulneckého panství. Kvůli četným dluhům i právním sporům, které se táhly po řadu let, jej roku 1788 prodal.

Poznámka

Vycházeli jsme z těchto zdrojů: Adolf Turek: Fulnecko, Vlastivěda moravská, vydáno v Brně roku 1940; Zdeněk Orlita: Dům v zahradě Páně. Fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, vydalo Muzeum Novojičínska v roce 2016.

Zajímavým doplněním historie Bruntálských z Vrbna je disertační práce Ladislavy Řezníčkové Analýza vizuálních denních záznamů počasí a časných přístrojových meteorologických měření v českých zemích z roku 2008 (Přírodovědecká fakulta MU v Brně). Jan František si totiž vedl každodenní záznamy počasí, které jsou dnes cenným zdrojem informací.


Kapucínská sobota du kve2