Jan Křtitel Erna (1622/3–1698)

Na jméno Jana Křtitele Erny narazíme v brněnské klášterní kronice hned několikrát. V roce 1654 kapucínům zaplatil opravu a zvýšení ohradní zdi kláštera.

Roku 1662 zasedal spolu s řádovými staviteli v komisi, která zkoumala špatný stav zdí nedávno vysvěceného kostela a rozhodla, že je nutné snést celou klenbu, jež hrozila zřícením. Jan Erna se také podílel na výstavbě nové klášterní budovy, která přiléhala těsně k jeho domu. V polovině 18. století tuto část kláštera František Antonín Grimm zakomponoval do rozsáhlejšího projektu, kterému se dodnes říká Trenckovo křídlo.

Kapucinsky klaster 1827

Kapucínský klášter v Brně v roce 1827; zcela vpravo je dům, který patřil Ernovým, těsně přiléhal k Trenckovu křídlu (Muzeum města Brna).

Jan byl synem zednického mistra Ondřeje Erny († 1652), po jehož smrti převzal vedení stavebního podniku. Poprvé se oženil v roce 1646 s Marií Trosterovou, narodily se jim zřejmě tři dcery a syn Jan Jakub, který šel ve stopách svého otce a děda. Podruhé se oženil o třicet let později s Annou Marií Lešanskou († 1716); toto manželství však zůstalo bezdětné. Jan i jeho žena Anna byli pohřbeni ve zdejší hrobce.

Kapucinsky klaster 1907

V roce 1907 byl někdejší Ernův dům zbourán, foto: Josef Kunzfeld (Muzeum města Brna).

Jan Křtitel Erna se podílel na celé řadě stavebních projektů, například pracoval pro Lichtenštejny ve Valticích a v Lednici nebo pro řád augustiniánů, dominikánů a jezuitů v Brně.

Ondřej Erna

Někteří autoři uvádějí, že otec Jana Křtitele Erny, Ondřej Erna, vedl stavbu brněnského kapucínského kláštera. Kronika však nikoho nejmenuje, pouze uvádí, že v roce 1648 byla stavba svěřena „jakémusi světskému [staviteli]“. Ten byl už kolem roku 1650 odvolán kvůli tomu, že se snažil stavbu urychlit „z touhy po větším zisku“. Nekvalitně provedené práce se později projevily na klenbě kostela, která hrozila zřícením a musela být snesena (více). 

Poznámka

Vycházeli jsme především z těchto zdrojů: Jindřich Noll: Jan Křtitel Erna, stavitel brněnský, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, roč. 37–38, F32–33, 1988–1989; Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.