Klášter v Zákupech

Kapucíny do Zákup u České Lípy pozval majitel tamního panství Julius František vévoda Sasko-Lauenburský, financoval veškeré výlohy na stavbu kláštera a řeholníkům přispíval také na jejich obživu. Kompozičně se klášter stal duchovní protiváhou nedalekému zámku.

Ne náhodou vévoda Julius František své přání sepsal ve vojenském ležení, byl totiž proslulý válečník, zejména v bojích proti Turkům. Svou žádost poslal vedení kapucínského řádu v roce 1678.

Zakupy 01 m
Most k zákupeckému klášteru lemovaný šesti barokními sochami světců.

Kvůli velkému moru, který prakticky vylidnil obec Zákupy, se stavba kláštera zdržela. Základní kámen kostela byl položen na jaře 1681 a následující rok se začala stavět i konventní budova. Chrám vysvětil 17. září 1684 pražský arcibiskup Jan Bedřich hrabě z Valdštejna, a to ke cti Ranám svatého Františka.

V primárně užitkové klášterní zahradě vyrostla v roce 1691 také poustevna, zdobená třemi slunečními hodinami. Rovněž zeď zahrady se dočkala své výmalby, v půlkruhových uzavřených nikách se v patnácti obrazech odehrával život svatého Františka z Assisi.

Zakupy 02m
To, co zbylo z kapucínského kostela; vpravo od chrámu býval vstup do kláštera.

V roce 1713 dostala přístupová cesta ke kostelu novou podobu, dodnes dobře známou ze starých fotografií. Původní most byl nahrazen novým a zkrášlen šesti sochami světců, navazující cestu z obou stran lemovaly lípy a průhled končil průčelím samotného kapucínského chrámu.

V letech 1752–1753 byla osazena šesti sochami také nízká zídka před kostelem. Plastiky znázorňovaly františkánské a kapucínské světce. V té době došlo i k rozšíření kláštera o šest cel.

Zakupy 03m
Průčelí kostela dříve zdobila freska zobrazující stigmatizaci svatého Františka.

V roce 1775, v době selských bouří, byl klášter zpustošen. O dalších rekonstrukcích či dostavbách toho však mnoho nevíme. Jisté jsou ale opravy střešní krytiny a sanktusníku (malá věž) na kostele, které se odehrály v roce 1926.

Samotný klášter se dočkal opravy po druhé světové válce a stal se místem, kde se konala duchovní cvičení pro terciáře, tedy pro lidi, kteří mají své rodiny a povolání, ale zároveň se snaží žít františkánskou spiritualitu.

Zakupy 04m
Erb na portálu patří zakladateli kláštera, vévodovi Sasko-Lauenburském.

V polovině 18. století v Zákupech žilo 24 bratří, o století později už jen osm. Do záboru pohraničí Německou říší zdejší komunita čítala 3–5 bratří. Pak se klášter stal součástí Sudetského generálního komisariátu.

Jako první poválečný kvardián sem přijel Bernardin Alois Sovadina (1917–1998); mladší bratr jiného kapucína, Agatanela Františka Sovadiny (1912–1975). Už ale následující rok požádal o vystoupení z řádu a z kláštera odešel.

Zakupy 05m
Na severní straně kostela se nachází zbytky boční kaple, nevíme ale, komu byla zasvěcena.

V roce 1946 zde působí pouze dva bratři: kněz Anicet František Petružela (1914–2007), mj. bývalý důstojník západní armády, a laik Hieronimus Josef Sláma (1914–1947). Komunitu pak ještě doplní kněz Bonaventura Antonín Chmelař (1910–1976), který sem byl v roce 1948 přeložen z Brna.

Zakupy 06m
Zbytky kláštera na severní straně.

V době likvidační komunistické akce K na jaře 1950 v klášteře pobýval pouze Bonaventura Chmelař. Jeho spolubratr Anicet Petružela si na Mírově odpykával dvouletý trest za to, že 28. prosince 1949 v kostele přečetl pastýřský list biskupů a doprovodil to kritikou komunisty založené Katolické akce.

Po propuštění v lednu 1952 Aniceta Petruželu internovali v táboře nucených prací ve Všebořicích nedaleko Ústní nad Labem a pak jej zavřeli do želivského kláštera, který byl pověstný svým vězeňským režimem. Propuštěn byl v roce 1955. Pracoval v dělnických profesích, později jako účetní. Žil v Olomouci, vystoupil z řádu a oženil se.

Zakupy 07m
Klášterní budova navazovala přímo na zadní část kostela.

Bonaventura Chmelař byl v rámci akce K internován v Králíkách a poté v Želivě. V 60. a 70. letech pracoval jako archivář v národním podniku Laktos a bydlel v Praze, kde také po krátké nemoci zemřel. Podle svědectví jeho neteře se na rozdíl od jiných spolubratří-kněží nesnažil do duchovní služby vrátit.

Zakupy 08m
Klášterní zahrada se v druhé polovině minulého století proměnila v zahrádkářskou kolonii.

Klášterní areál převzala Krajská vojenská ubytovací a stavební správa (KVUSS) se sídlem v Litoměřicích; prakticky jej využívali parašutisté. Sochy před kostelem nechali zástupci města rozbít a odvézt do základů právě stavěného teletníku.

V srpnu 1968 se bývalý kapucínský klášter zalíbil sovětskému okupačnímu vojsku, které si jej přivlastnilo a přebudovalo na sklad. Okupaci, byť poněkud jiné, podlehla i klášterní zahrada; snad na více než polovině se usadila zahrádkářská kolonie s menšími či většími domky.

Zakupy 09m
Zbytek kostelní věže býval ještě nedávno oblíbeným místem pro hnízdění čápů bílých.

Po odjezdu sovětských vojsk ze Zákup budovy od KVUSS bezplatně převzalo v lednu 1989 založené výrobní družstvo Redos Hradec Králové, přičemž obdrželo i peníze na povinné udržovací práce, které však byly v roce 1990 zastaveny.

Co nestihla zdevastovat armáda, dovršili zloději, vandalové a povětrnostní vlivy. Dalších deset let se majitel snažil zbědovaný areál prodat. Avšak bezvýsledně. A když se sám dostal do konkurzu, klášter skončil ve veřejné dražbě.

Zakupy 10mh

V roce 2005 budovy za sto tisíc korun koupila paní Eva Havelková z Prahy, která má nedaleko odtud chatu. Časem jí ale došly peníze a nepodařilo se jí ani uspět v grantovém řízení Libereckého kraje. Rozhodla se tedy pro prodej. Situaci však komplikuje skutečnost, že veškeré bývalé pozemky řádu vlastní stát.

Z kláštera do dnešních dnů zůstaly pouze zbytky obvodových zdí. Klenbu kostela, do kterého zatéká, musí jistit dřevěná konstrukce; okna jsou vymlácená, vchod zazděný. Chrámu před zkázou nijak nepomáhá ani skutečnost, že je státem chráněnou kulturní památkou.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Petr Macek a Pavel Zahradník: Zámecký areál v Zákupech, Průzkumy památek II/1996.
Vojtěch Vlček: Perzekuce mužských řádů a kongregací komunistickým režimem 1948–1964, Matice cyrilometodějská, Olomouc, 2003.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Jana Birasová: Vojenští duchovní v Československé samostatné obrněné brigádě - zaměřeno na osobnost ppor. Duchovní služby Františka Petružely, bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity, 2011.
Vít Černý: Zničený kapucínský klášter v Zákupech je krok od zániku, Českolipský deník, 14. října 2012.
Zdeněk Rydygr a Josef Stahl: U nás v Zákupech. Kapucínský klášter, Zákupské rozhledy, č. 11/2015.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech


[16. června 2019]