Klášter v Újezdě

Necelých třicet kilometrů severně od Olomouce leží malá obec Újezd. Kapucíni se zde usadili v červenci 1990, kdy vyhlídky na vrácení olomouckého kláštera byly ještě nejasné. Zdejší farnost byla v té době již sedm let neobsazená.

Ujezd 01

Kostel, zasvěcený svatému Janu Křtitelovi, byl vystavěn v první polovině 18. století. Věž si však pamatuje starší doby, kdy zde stával kostel protestantský.

Ujezd 02
Foto: Farnost Šternberk

Za farním kostelem se rozprostírá hřbitov, kde jeden z náhrobků upomíná na Jindřicha Knappa, posledního zdejšího faráře před kapucínskou érou.  

Ujezd 03

Pár kroků od kostela směrem k vesnici stojí budova fary. Ač nevypadá, pochází z 18. století. Právě v této budově se usídlila první komunita bratří kapucínů. V předzahrádce dodnes roste vinná réva, kterou zde v 90. letech vysadili dva rodní a zároveň i řeholní bratři – Štěpán a Vavřinec Zimmermannovi.

Ujezd 04

Takto (viz níže) vypadal klášter v roce 2008, rok poté, co jej kapucíni opustili. Vlevo je budova fary, kde měli bratři zázemí a cely, vedle pak budova noviciátu, jejíž první patro bylo určeno novicmistrovi a bratřím ve formaci. První skupina mužů zde zahájila svůj noviciát v srpnu 1990.

V roce 1991 se bratři pustili do rozsáhlé rekonstrukce fary, která byla v dezolátním stavu, kostela i hospodářské budovy, jež se proměnila v dům pro kapucínský dorost.

Také díky nim se do kostelní věže v roce 1998 vrátil zvon. Původní čtyři zvony zabavili během druhé světové války nacisté. Ten nový, vážící zhruba půl tuny, zhotovili zvonaři z Brodku u Přerova.

Ujezd 05
Foto: František, o. s.

V přízemí bývalého noviciátního domu se nachází kaple zasvěcená Panně Marii. V roce 1992, 10. března, ji vysvětil olomoucký pomocný biskup Josef Hrdlička. Fotografie ukazuje kapli o dvacet let později, kdy se místní lidé chystali připomenout toto kulaté výročí. 

Ujezd 06
Foto: František, o. s.

Před kapucíny stála volba, zda dát přednost vlastnímu klášteru v Sušici, nebo zůstat v Újezdě. Že nakonec dali přednost Pošumaví, nesli újezdští farníci těžce. Oficiální rozloučení kapucínů s místními lidmi se konalo 16. září 2007. Ještě po jeden celý rok sem z olomouckého kláštera dojížděl bratr Augustin Šváček sloužit nedělní bohoslužby.

Nyní je správou kostela pověřen šternberský farář a v bývalém klášteře sídlí občanské sdružení František. Kapucínský noviciát našel své místo v Kremnických Baních, kde se k řeholnímu životu společně připravují bratři z českomoravské i slovenské provincie.

Kapucínskou historii v Újezdě připomíná informační tabule. Stojí na ní, že bratři „svou činností probouzeli v lidech potřebu aktivně se podílet na životě obce“ a že se zasloužili „o opravu fary a kostela“.

Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Pacifik Matějka: Ne mečem a měšcem, ale bezbranností lásky, Refugium Velehrad-Roma, Olomouc, 1999.

[23. května 2018]

Klášter ve Fulneku

První komunita kapucínů přišla do Fulneku v roce 1668, a to na pozvání majitele tamního panství Jana Františka hraběte z Vrbna a Bruntálu, který jim na své náklady nechal postavit klášter. Se stavbou započali roku 1674. Klášterní kostel zasvěcený svatému Josefovi byl slavnostně vysvěcen 29. června 1683.

Zájemcům o historii doporučujeme velmi zdařilou knihu Zdeňka Orlity Dům v zahradě Páně, která podrobně vykresluje dějiny fulneckého konventu. 

Fulnek 01m

Roku 1695, kdy Fulnek zasáhl ničivý požár, vyhořel i kapucínský kostel a budovy kláštera lehly popelem. S obnovou pomohl především hrabě z Vrbna. Další rozsáhlejší stavební úpravy se datují rokem 1756, kdy bylo dokončeno rozšíření kláštera o nové křídlo.

Fulnek 03m

Hrabě z Vrbna spolu s klášterem započal také s výstavbou Lorety, ve které pak pokračovala jeho druhá žena Terezie Františka a později i synové Jan Antonín a Josef František. Loretánský areál bezprostředně sousedil s klášterem a duchovně jej spravovali bratři kapucíni. Stal se vyhledávaným poutním místem. V roce 1786 tomu učinily přítrž josefínské reformy; fulnecká Loreta byla převedena do profánního užívání a po čase zbořena.

V roce 1829 koupil toto místo fulnecký obchodník Valentin Knopp a nechal si zde postavit dům v klasicistním stylu. Z někdejšího poutního místa se do dnešních dnů dochovaly pouze obvodové zdi původních ambitů. Ve vile, která roku 2009 prošla generální rekonstrukcí, sídlí Domov mládeže (viz foto níže).

Fulnek 06m

Když nacisté v roce 1938 obsadili pohraničí, ocitl se fulnecký klášter ze dne na den v Německé říši. Nejvyšší představený celého řádu proto zřídil samostatnou jednotku – Sudetský generální komisariát, kam spolu s Fulnekem spadlo ještě dalších deset klášterů ležících původně na našem území. V roce 1944 Německá říše klášter de facto vyvlastnila a z bratří se stali nájemníci nucení za svůj domov platit. V únoru 1945 klášter obsadily jednotky SS a proměnily jej ve sklad munice.  

Bezprostředně po ukončení války, kdy německé bratry čekal odsun, přichází do Fulneku kapucín Emil Boreček, aby zajistil převedení kláštera opět pod správu tehdy československé provincie.

Fulnek 04m

V dubnu 1950 byli kapucíni z Fulneku doslova vyvezeni. Komunisté totiž rozjeli likvidaci mužských řeholních řádů, známou pod názvem akce K. Klášter zabavili a řeholníky internovali. Už v lednu téhož roku skončil ve vězení představený komunity, bratr Agathangel František Sovadina. Za pomáhání lidem, kteří chtěli emigrovat, dostal čtyři roky. Spolu s ním byl odsouzen i další bratr, Rajmund Albín Zrebený.  

Fulnek 05m

Klášterní areál včetně kostela čekalo několik desítek let postupného chátrání. V budovách konventu se skladoval nábytek a pračky. Byly tu dílny základní školy i opravna elektromotorů.

Pro jednu z dominant města začalo svítat teprve v roce 2002. Tři místní lidé založili Nadační fond pro záchranu kapucínského kláštera, díky kterému se podařilo získat 36 milionů korun a kostel v letech 2003–2006 kompletně rekonstruovat. Finanční vzpruhu poskytly fondy EU, Moravskoslezský kraj, který areál vlastní, i Ministerstvo kultury. 

Kvadratura kláštera, ze které zbyly de facto jen obvodové zdi, dostala provizorní střechu a čeká, že jednou přijde řada i na ni.

Fulnek 07
Foto: Muzeum Novojičínska

Interiér kostela byl opraven podle dobových fotografií a je přístupný veřejnosti nejen v rámci akcí pořádaných Muzeem Novojičínska, které bývalý chrám spravuje. Konají se zde koncerty, přednášky a výstavy – ta o kapucínské historii zde má své stálé místo.

Fulnek 08
Foto: Muzeum Novojičínska

V době politického uvolnění, v roce 1968, se kapucíni pokusili ve Fulneku obnovit komunitu. Zázemí našli na faře při kostele Nejsvětější Trojice (viz foto níže), jejich klášter byl totiž neobyvatelný. Po dvou letech se ale opět museli stáhnout do ilegality. Zůstali zde dva bratři: Jan Hypolit Segeťa, který zde sloužil jako farář, a Jan Jiří Vícha, jenž mu dělal kaplana. A právě Vícha se stal klíčovou osobností kapucínské provincie, která se pomalu – a samozřejmě v ilegalitě – začala obnovovat.

Fulnek 10m

Po listopadu 1989 zde mohli kapucíni působit už oficiálně. Žila tady malá komunita bratří, kteří měli na starost fulneckou farnost a farnost Vrchy. Definitivně toto město opustili v červnu 1999. Duchovní správu po nich převzali diecézní kněží.

Zdroje

Zdeněk Orlita: Dům v zahradě Páně. Fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, Muzeum Novojičínska, Nový Jičín, 2016.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.

[16. května 2018]

Klášter ve Vyškově

Po Brně, Mikulově a Olomouci patří vyškovský klášter k nejstarším na Moravě. Kapucíny sem pozval František z Dietrichštejna, olomoucký biskup, do jehož poddanství Vyškov patřil. Stavební práce začaly už na podzim roku 1616.

Vyskov 01m

Kostel zasvěcený Panně Marii Andělské, patronce kapucínské provincie, vysvětil olomoucký pomocný biskup Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat. Stalo se tak 10. srpna 1622 (ev. 1624). Stavbu klášterního komplexu, který dodržoval jednotný belgicko-vlámský vzor, zřejmě zdržel válečný konflikt, jenž se rozhořel a postupně strávil celou Evropu.

Kvůli nedostatku místa museli kapucíni už počátkem 18. století klášter rozšířit. Díky finanční podpoře olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha byl zvětšen, respektive prodloužen také chrám. Více prostoru získala i hrobka, tradičně situovaná pod kostelem, kam byli pohřbívání nejen bratři, ale také jejich dobrodinci.

Vyskov 03am

Průčelí kostela zdobí freska znázorňující stigmatizaci svatého Františka z Assisi. Portál nese dva chronogramy, latinské nápisy, které ukrývají letopočty 1624 a 1717. Nad nimi je umístěn erb Dietrichštejnů a erb olomouckého biskupství.

Vyskov 04m

Roku 1787 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Následujícího roku město odkoupilo zahradu i s kostelem, který sloužil jako filiální k farnímu chrámu Nanabevzetí Panny Marie. Klášter se proměnil ve skladiště soli a roku 1857 byl definitivně zbořen.

Interiér i exteriér kostela po dlouhou dobu značně chátral, představu o neutěšeném stavu si můžete udělat z dobových fotografií.

Vyskov 05m

Díky nákladným rekonstrukcím se dnešních dnů dočkala alespoň samotná budova kostela, která poskytuje zázemí různým výstavám a díky skvělé akustice také koncertům. Veškerý původní mobiliář však nenávratně vzal za své.

Vyskov 06m

V presbytáři kostela našly své útočiště restaurované originály plastik z morového sloupu, jenž od roku 1719 jako výraz díků zdejších obyvatel za překonání epidemie stojí na náměstí. Sochy znázorňují svatého Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Vyskov 07m

Chrám byl odsvěcen až ve druhé polovině 20. století a nějaký čas sloužil jako skladiště i jako márnice. Po roce 1989 správu převzalo město.

Nejednotná výmalba kostela dává tušit nerovný boj se vzlínající vlhkostí. Pohled zblízka pak už nikoho nenechá na pochybách.  

Vyskov 08m

Za kostelem, v místě původních kapucínských zahrad, se rozkládá měststký hřbitov, otevřený na jaře 1789. Po zbourání klášterních budov v půlce 19. století se zakousl i do uvolněných ploch.

Vyskov 09m

Dávný klášterní život zde připomínají dva odkazy: patnáct metrů hluboká a lomovým kamenem vyzděná studna (vlevo) a sklepení z roku 1680 (vchod vpravo). Pod hřbitovem se dochovaly tři různě velké sklepy, které se nacházejí v hloubce čtyř a osmi metrů.

Vyskov 11m

Kostel v proměnách času přišel také o typickou věžičku nad presbytářem (nižší část budovy kostela), kde býval umístěný zvon.

Podle staré veduty Vyškova se klášterní budovy nacházely přímo za presbytářovou částí kostela a vytvářely elko. Jedna budova stála také vpravo vedle kostela (při pohledu ze hřbitova), dnes se část tohoto prostoru nachází vně pohřebiště a slouží k parkování aut.

Tip pro vás

Doporučujeme vám navštívit výstavu Pax et Bonum, kterou najdete v pražské Loretě na Hradčanech. Mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.

Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Hřbitovní kostel Panny Marie
Městský hřbitov ve Vyškově

[9. května 2018]

Putování po kapucínských klášterech

Letos si připomínáme 400. výročí ustanovení samostatné česko-rakouské kapucínské provincie. Kolegové z pražské Lorety při této příležitosti připravili výstavu Pax et Bonum, která přibližuje významné osobnosti zdejší provincie a také pestrost kapucínské spirituality.

Rádi bychom k výročí také trochu přispěli. Proto budeme na těchto stránkách postupně představovat kláštery kapucínů. Míst, kde stály či dodnes stojí, bychom v Čechách a na Moravě našli dvaatřicet. 

Brno
Brno • 1604
Brno mustr
Mikulov • 1611
Olomouc
Olomouc • 1614
Vyskov
Vyškov • 1616
Znojmo
Znojmo • 1628
Brno mustr
Jihlava • 1631
Fulnek
Fulnek • 1674
Brno mustr
Třebíč • 1687
Kyjov
Kyjov • 1710
Prostejov
Prostějov • 1756
Brno mustr
Náměšť n/Osl. • 1759
Ujezd
Újezd • 1990