Klášter ve Vyškově

Po Brně, Mikulově a Olomouci patří vyškovský klášter k nejstarším na Moravě. Kapucíny sem pozval František z Dietrichštejna, olomoucký biskup, do jehož poddanství Vyškov patřil. Stavební práce začaly už na podzim roku 1616.

Vyskov veduta
Veduta Vyškova, po r. 1730, kapucínský klášter leží vlevo těsně za branami města, označen č. 11, zdroj: www.veduta-art.cz.

Kostel zasvěcený Panně Marii Andělské, patronce kapucínské provincie, vysvětil olomoucký pomocný biskup Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat. Stalo se tak 10. srpna 1622 (ev. 1624). Stavbu klášterního komplexu, který dodržoval jednotný belgicko-vlámský vzor, zřejmě zdržel válečný konflikt, jenž se rozhořel a postupně strávil celou Evropu.

Vyskov 01m

Kvůli nedostatku místa museli kapucíni už počátkem 18. století klášter rozšířit. Díky finanční podpoře olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha byl zvětšen, respektive prodloužen také chrám. Více prostoru získala i hrobka, tradičně situovaná pod kostelem, kam byli pohřbívání nejen bratři, ale také jejich dobrodinci.

Vyskov 03am

Průčelí kostela zdobí freska znázorňující stigmatizaci svatého Františka z Assisi. Portál nese dva chronogramy, latinské nápisy, které ukrývají letopočty 1624 a 1717. Nad nimi je umístěn erb Dietrichštejnů a erb olomouckého biskupství.

Vyskov 04m

Roku 1787 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Následujícího roku město odkoupilo zahradu i s kostelem, který sloužil jako filiální k farnímu chrámu Nanebevzetí Panny Marie. Klášter se proměnil ve skladiště soli a roku 1857 byl definitivně zbořen.

Interiér i exteriér kostela po dlouhou dobu značně chátral, představu o neutěšeném stavu si můžete udělat z dobových fotografií.

Vyskov 05m

Díky nákladným rekonstrukcím se dnešních dnů dočkala alespoň samotná budova kostela, která poskytuje zázemí různým výstavám a díky skvělé akustice také koncertům. Veškerý původní mobiliář však nenávratně vzal za své.

Vyskov 06m

V presbytáři kostela našly své útočiště restaurované originály plastik z morového sloupu, jenž od roku 1719 jako výraz díků zdejších obyvatel za překonání epidemie stojí na náměstí. Sochy znázorňují svatého Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Vyskov 07m

Chrám byl odsvěcen až ve druhé polovině 20. století a nějaký čas sloužil jako skladiště i jako márnice. Po roce 1989 správu převzalo město.

Nejednotná výmalba kostela dává tušit nerovný boj se vzlínající vlhkostí. Pohled zblízka pak už nikoho nenechá na pochybách.  

Vyskov 08m

Za kostelem, v místě původních kapucínských zahrad, se rozkládá městský hřbitov, otevřený na jaře 1789. Po zbourání klášterních budov v půlce 19. století se zakousl i do uvolněných ploch.

Vyskov 09m

Dávný klášterní život zde připomínají dva odkazy: patnáct metrů hluboká a lomovým kamenem vyzděná studna (vlevo) a sklepení z roku 1680 (vchod vpravo). Pod hřbitovem se dochovaly tři různě velké sklepy, které se nacházejí v hloubce čtyř a osmi metrů.

Vyskov 11m

Kostel v proměnách času přišel také o typickou věžičku nad presbytářem (nižší část budovy kostela), kde býval umístěný zvon.

Podle staré veduty Vyškova se klášterní budovy nacházely přímo za presbytářovou částí kostela a vytvářely elko. Jedna budova stála také vpravo vedle kostela (při pohledu ze hřbitova), dnes se část tohoto prostoru nachází vně pohřebiště a slouží k parkování aut.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Hřbitovní kostel Panny Marie
Městský hřbitov ve Vyškově


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[9. května 2018]

Putování po kapucínských klášterech

Loni jsme si připomněli 400. výročí ustanovení samostatné česko-rakouské kapucínské provincie. Kolegové z pražské Lorety při této příležitosti připravili výstavu Pax et Bonum, která přibližuje významné osobnosti zdejší provincie a také pestrost kapucínské spirituality.

Ve spolupráci s nimi vzniklo i toto „putování“. Na těchto stránkách postupně představujeme kapucínské kláštery, které jsme právě navštívili.

Pokud není uvedeno jinak, pocházejí použité fotografie buď z Provinčního archivu kapucínů, nebo vznikly speciálně pro výstavu Pax et Bonum či pro toto „putování“.

Praha Hradcany
Praha-Hradčany • 1599
Brno
Brno • 1604
Mikulov
Mikulov • 1611
CBudejovice
Č. Budějovice • 1614
Olomouc
Olomouc • 1614
Roudnice2
Roudnice • 1615
Most
Most • 1615
Vyskov
Vyškov • 1616
Znojmo
Znojmo • 1628
Jihlava veduta 18st vyr
Jihlava • 1631
PrahaNM
Praha-N. Město • 1633
Brno mustr
Litoměřice • 1638
Horsovsky Tyn
Horšovský Týn • 1650
Susice2
Sušice • 1651
Chrudim
Chrudim • 1656
Sokolov 00
Sokolov • 1663
Kolin 00
Kolín • 1666
Opocno
Opočno • 1674 
Fulnek
Fulnek • 1674
Brno mustr
Žatec • 1675
Zakupy 00
Zákupy • 1681
Rumburk
Rumburk • 1683
Trebic
Třebíč • 1687
MHradiste2
Mnich. Hradiště • 1690
Kyjov
Kyjov • 1710
CeskyBrod 00
Český Brod • 1750
Brno mustr
Mělník • 1750
Marianska
Mariánská • 1754
Prostejov 00
Prostějov • 1756
Namest 00
Náměšť • 1759
Brno mustr
Liberec • 1911
Ujezd
Újezd • 1990