Klášter v Horšovském Týně

Podle legendy se Maxmilián z Trauttmansdorffu rozhodl založit klášter kapucínů poté, co vážně onemocněl a díky péči bratří této řehole se zase uzdravil. Vybral pro ně místo na svém panství v Horšovském Týně, které koupil jako pobělohorský konfiskát.

Horsovsky Tyn 01
Před kostelem stojí socha svatého Jana Nepomuckého z 20. let 18. století. Na podstavci jsou vyobrazeny čtyři výjevy z jeho života.

Kapucíni tento záměr odsouhlasili v roce 1641, nicméně základní kámen byl položen až o devět let později. Toho už se Maxmilián nedožil, zemřel téhož roku ve Vídni. Závazek vůči kapucínům přešel na jeho syna a univerzálního dědice Adama Matyáše.

Horsovsky Tyn 02
Bývalý kapucínský areál postupně chátrá, město zajišťuje pouze nejnutnější opravy.

Nový kapucínský kostel vysvětil 25. července 1654 arcibiskup Arnošt Vojtěch z Harrachu ke cti svatého Víta, Františka a Antonína z Padovy. V podzemí se nacházela nejen krypta bratří, ale také rodinná hrobka Trauttmansdorffů. Později se zasvěcení chrámu změnilo: zatímco Vít zůstal, oba františkány vystřídali svatý Václav s Vojtěchem.

Horsovsky Tyn 03
Kvadratura kláštera navazuje na kněžiště kostela, které je orientované na východ.

Roku 1785 se horšovskotýnský klášter ocitl na seznamu těch, které císař zrušil. Jelikož ale budovy patřily rodu Trauttmansdorffů, majitelé nechali kapucíny v konventu žít i nadále. A poté, co Josef II. zemřel, byl klášter obnoven.

Horsovsky Tyn 04
Jižní křídlo, vzadu za ním se dříve rozkládala velká klášterní zahrada.

Během 18. století došlo k rozsáhlé rekonstrukci konventu, nicméně původní podoba se nijak zásadněji nezměnila. O sto let později se budovy dočkaly dalších výraznějších oprav. A počátkem století dvacátého přišla na řadu elektrifikace.

Horsovsky Tyn 05
Rajský dvorek, na stěně vlevo jsou ještě viditelné zbytky slunečních hodin.

Od přelomu století až do protektorátu žili ve zdejší komunitě obvykle dva kněží a dva až tři bratři laici. Nicméně v lednu 1941 je všechny vyhodila německá policie a objekt zabrala. Nejdříve tu byl internát pro středoškoláky a později vojenská záložní nemocnice. Klášterní sklepy byly přebudované na kryty pro zdejší obyvatele. Na konci války sloužily konventní budovy k ubytovávání německých válečných uprchlíků.

Horsovsky Tyn 06
Pohled směrem k presbytáři, kde býval chorus bratří. Vlevo a vpravo se nacházejí kaple.

V roce 1946 přišel do Horšovského Týna kapucínský kněz Donát Barták (1914–1999), aby převedl klášter zpět do rukou provincie. Mimo jiné pomáhal v duchovní správě, měl na starost farnost Srby a výuku náboženství; po vyhnání Němců se bývalé Sudety potýkaly s velkým nedostatkem kněží. Spolu s Bartákem zde žil ještě bratr laik Tibor Hlavica (1891–1961).

Horsovsky Tyn 07
Zadní část chrámu s kruchtou pro varhany. Vlevo a vpravo na podlaze jsou dva náhrobní kameny, vstupy do krypt pod kostelem.

O tři roky později, kdy politickou moc ve státě už pevně drželi komunisté, se bratr Donát rozhodl požádat provinciála, aby směl přijmout uvolněné místo kaplana v Horšovském Týně. Ten mu odpověděl: „My nevíme, co s námi bude. Jestli můžeš zůstat v duchovní správě, tak zůstaň.“

Horsovsky Tyn 08
V kostele jsou uloženy sochy z křížové cesty, která se nacházela u kostela svaté Anny. Toto místo na okraji Horšovského Týna sloužilo jako novější pohřebiště Trauttmansdorffů.

Snad je to důvod, proč komunistická likvidační akce K v roce 1950 zastihla pouze bratra Tibora, který byl internován v Broumově, pak v Opočnu, na Velehradě a nakonec na Moravci, kde i zemřel. Donát zůstal v klášteře a pro Státní úřad pro věci církevní sepisoval majetek. Poté se odstěhoval na faru do Srb, kam si potají převezl jeden velký kříž z kapucínského chrámu.

Horsovsky Tyn 11
Schodiště do panské oratoře z let 1701–1702, vstupovalo se do ní přes boční kapli.

„Z kostela obrazy, z kláštera knihovna, vše bylo tehdy převezeno do zámku v Horšovském Týně,“ vzpomíná bratr Donát. „V kostele vše rozsekali… Ten chlap, co rozsekal hlavní oltář, do roka zemřel na rakovinu.“ Do Srb si tento kapucín mohl odvézt pouze postel, stůl, židle a skříň. A zřejmě, aby si v budoucnu příliš nevyskakoval, preventivně ho nařkli z přechovávání zbraně. Ukázali mu starý revolver i s náboji, který „našli“ na dvoře u kostela. (Donát Barták byl v roce 1955 přeložen do farnosti v Protivíně, kde působil dalších téměř čtyřicet let.)

Horsovsky Tyn 10
Vpravo se nacházela otevřená kaple, avšak co bylo uvnitř, nevíme. 

Z kostela se stalo skladiště státního podniku Domácí potřeby, klášter byl přebudován na obecní byty a ve sklepeních mělo své sklady spotřební družstvo Jednota. Klášterní zahrada se proměnila v zahrádkářskou kolonii.

Horsovsky Tyn 00p

Na počátku nového tisíciletí začalo město, v jehož majetku se celý klášterní areál nachází, přemýšlet o generální rekonstrukci a připravovat projekt nového využití. Kvůli tomu byli také vystěhovaní nájemníci, kteří v budově bývalého konventu bydleli. Ze všech plánů, které se během času měnily, však zatím vždy sešlo.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Stanislav Gryc, Václav Kuneš, Luděk Thomayer: Paměť domů. Stavební vývoj významných domů v Horšovském Týně a osudy jejich obyvatel, Město Horšovský Týn, 2005.
Adéla Kaderová: Strategický plán rozvoje kultury v Horšovském Týně, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2014.
Provinční archiv kapucínů, Personalie bratří, Životopisy, box 10•04.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 2002.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech


[16. listopadu 2018]