Historie kapucínské hrobky

Krypta sloužila k pohřbívání bratří a dobrodinců řádu. Vhodné geologické složení půdy v podloží kostela a důmyslný systém vzduchových průduchů ve zdech hrobky způsobily přirozenou mumifikaci těl zemřelých a zachování řady původních barokních malovaných rakví.

Nejstarší písemný doklad

Nejstarší zmínku o hrobce nacházíme v kronice brněnského kláštera. Po jeho dostavbě v roce 1656 přenesli kapucíni ostatky svých bratří, kteří byli původně pohřbeni v kryptě prvního kláštera za hradbami, do hrobky pod novým kostelem Nalezení svatého Kříže.

Hrobka andel 485

Druhá zmínka se týká posvěcení oltáře Panny Marie Bolestné „pod chórem v podzemní kryptě“ – jde o kapli, ve které je nyní pohřben František baron Trenck. Oltář posvětil olomoucký biskup Jan Gobbar 8. května 1656, tedy den poté, co slavnostně vysvětil kostel.

Rozšíření hrobky

V roce 1726 je krypta rozšířena o další sály. Stavbu vedl stavitel Mořic Grimm. Nové prostory hrobky byly pravděpodobně zbudované s využitím sklepních místností domů, které stávaly na tomto místě, než byly vykoupeny a zbořeny kvůli stavbě kapucínského areálu. Odpovídá tomu nestejná výška podlah i typů kleneb v jednotlivých částech krypty.

Do této části hrobky byly postupně pohřbíváni dobrodinci kláštera, na rozdíl od bratří do dubových nebo borových rakví zdobených ruční olejovou malbou.

Hrobka kaple 485

Konec pohřbívání

Hrobka sloužila svému účelu až do roku 1784, kdy císař Josef II. kvůli nebezpečí šíření epidemií zakázal pohřbívání ve městech. Z šedesáti průduchů, které se nacházely ve zdech krypty a spojovaly se do několika komínů, jež vyúsťovaly pod střechou kostela, jich dodnes zůstalo funkčních jen několik. Většina byla zazděna zřejmě už na konci 18. století.

V kapucínské hrobce bylo celkem pohřbeno 205 lidí, z toho 153 bratří kapucínů. Do dnešních dnů slouží podzemí kostela jako místo posledního odpočinku pro 41 z nich. Těla zemřelých, která se v průběhu staletí rozpadla, jsou pohřbena ve zděné tumbě (předposlední sál).

Odvážný nápad Zena Diviše

Další záchytný bod pochází až z roku 1872 a týká se kaple. Tehdy nechal Jindřich baron Trenck zhotovit pro svého strýce Františka barona Trencka cínovou rakev. Zřejmě od té doby leží ostatky velitele pandurů právě zde.

Hrobka slechta 485

V roce 1925 byla kapucínská hrobka zpřístupněna veřejnosti. Patrně se o to nejvíce zasloužil kapucín Zeno Diviš, který zde působil jako kustod a dokonce sepsal i malého průvodce.

Interiér hrobky prošel od té doby řadou úprav, které – jak se můžete u nás přesvědčit – stále pokračují. Chtěli bychom, aby vynikla jedinečnost tohoto místa – místa, které nás tak bezprostředně konfrontuje s konečností naší pozemské existence i s otázkami po jejím pravém smyslu.


Kapsobota 06 08