František baron Trenck

Co má slavný velitel pandurů, přezdívaný ďábel Trenck, společného s řeholníky kapucínského řádu? Setkali se v brněnské pevnosti Špilberk. Baron Trenck jako vězeň odsouzený na doživotí, bratr kapucín jako zpovědník.

Ať už velitele pandurů ovlivnilo cokoli, kapucínská kronika dokládá, že čas strávený ve vězení pohnul jeho svědomím a on litoval svého nezřízeného života. Část svého majetku věnoval na dobročinné účely a sám si přál být pohřbený v kapucínské hrobce.

Hrobka 06

Ve službách ruské carevny

František baron Trenck se narodil v roce 1711 v italském Reggiu. Po studiích na jezuitských gymnáziích vstupuje do uherského 8. pěšího pluku hraběte Pálffyho, kde dosahuje hodnosti poručíka. Kvůli svému výstřednímu chování a nekázni je však propuštěn.

V roce 1737, kdy Rakousko vstupuje do rusko-turecké války, nabízí Trenck své služby vrchnímu veliteli rakouské armády hraběti Seckendorfovi. Po odmítnutí se obrací na ruskou carevnu Annu Ivanovnu. Je jmenován druhým rytmistrem husarského pluku s právem naverbovat tři sta mužů. Za statečnost v bojích je povýšen na majora.

Kvůli napadení a urážce velitele je však v roce 1740 odsouzen k trestu smrti. Těsně před popravou je sice omilostněn, ale musí opustit ruskou armádu i Rusko samotné.

Hrobka Trenck 485

Obávaný velitel pandurů

Na konci roku 1740 obsadil pruský král Fridrich II. rakouské Slezsko, čímž započalo osmileté období konfliktů, které zachvátily celou Evropu a do historie vešly jako „války o rakouské dědictví“. Habsburské panovnici Marii Terezii proto přichází vhod nabídka barona Trencka, že vytvoří tisícihlavý vojenský sbor dobrovolníků.

Panduři se rekrutovali především z řad zločinců, kteří byli vojenskou službou na straně Rakouska zbaveni svých trestů. Od běžné pěchoty se lišili zbojnickým způsobem boje. Prostředky na žold a krytí svých výdajů získávali drancováním nepřátelského území. Byli pověstní svou krutostí.

Odsouzen k trestu smrti

Trenck ve službách Marie Terezie prošel se svými pandury řadou více či méně úspěšných bitev, přičemž on sám několikrát unikl smrti jen o vlásek. Jeho sbor čítal na pět tisíc mužů, což začalo vyvolávat obavy i na císařském dvoře, kde si prchlivý, ziskuchtivý a nevyzpytatelný Trenck stihl udělat mnoho nepřátel.

Po vojenském debaklu u Žďáru se nad ním začala definitivně stahovat mračna. Byl obviněn, že zapříčinil prohru Rakušanů. Další obvinění na sebe nedala dlouho čekat.

Hrobka 07

V roce 1746 je Trenck válečným soudem odsouzen k trestu smrti. Na příkaz císařovny Marie Terezie je však proces obnoven. Ačkoli se většinu obvinění podaří vyvrátit, trest je roku 1748 pouze zmírněn, a to na doživotí v brněnské vojenské pevnosti Špilberk.

Kajícník na Špilberku

Trenckův zdravotní stav se ve vězení zhoršuje. Císařovna svoluje, aby si našel vhodné ubytování ve městě, kde by mohl dožít; k tomu už ale nedojde. Trenck koncem září dopisuje svoji závěť, ve které mj. pamatuje také na bratry kapucíny – odkazuje jim čtyři tisíce zlatých. Umírá 4. října 1749 na svátek svatého Františka z Assisi a je pohřben vedle bratří kapucínů – bez rakve, na holou zem.

A co je pravdy na četných legendách, které obestírají jeho „posmrtný život“? To už se můžete dozvědět u nás, v kapucínské hrobce.


Den Brna 2017 text