Akce palec
Kdo kdy a proč ukroutil palec levé Trenckovy ruky, zatím zůstává záhadou. Díky reportáži Opavského Týdenníku z roku 1880 však víme, že v této době byl baronův prst exponátem Františkova muzea (dnešní Moravské zemské muzeum).
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Zda se do muzea dostal v roce 1876 jako součást sbírky, kterou této instituci odkázal prasynovec slavného velitele pandurů Jindřich von Trenck, se můžeme jen dohadovat. Jistou logiku by to mělo, nicméně když brněnský deník Tagesbote o této sbírce psal, uvedl řadu příkladů vystavených předmětů, palec však mezi nimi zmíněný nebyl.
Když v roce 1904 vzniklo Muzeum města Brna (MMB), přejalo část sbírkového fondu z Františkova muzea a Trenckův prst se objevil v jeho inventáři. Na Špilberku si prožil svou slavnou chvíli v roce 1999, kdy byl k vidění v rámci velké Trenckovy výstavy.
A druhá slavná chvíle se odehrála 8. března 2017. Palec barona Trencka byl na naše přání vrácen svému původnímu majiteli. V refektáři kapucínského kláštera jej za přítomnosti novinářů předal ředitel MMB Pavel Ciprian do rukou provinciála kapucínů Bonaventury Štivara.
A protože nebylo možné vrátit palec přímo na Trenckovu ruku, je uložený v malé krabičce pod skleněným víkem pandurovy rakve.
Při této příležitosti odborníci představili nový projekt s velmi informativním názvem Antropologický, soudně-lékařský a historický výzkum mumie barona Trencka. Z výsledků zkoumání týmu docentky Petry Urbanové můžeme vyčíst i něco velmi zajímavého ohledně Trenckových prstů: byly dlouhé, relativně útlé, avšak silné, tzv. pavoučí. Ideální pro pevný úchop šavle či koňských otěží, ale také skvělé pro (jemnou) hru na housle.
Zdroje
Opavský Týdenník, 31. 12. 1880; MF Dnes, 21. 5. 1999; Tagesbote 6. 10. 1872, 1. 3. 1876.