Michael Heřman hrabě z Althanu

Michael Heřman (1671–1736) pocházel ze starého, původem bavorského šlechtického rodu, který se na Moravě objevil na sklonku 16. století. Zastával úřad nejvyššího sudího Markrabství moravského, byl tajným císařským radou a komorníkem. Angažoval se také v laickém náboženském Bratrstvu Nejsvětější Trojice při kostele svatého Jakuba; v jeho představenstvu byl prvním asistentem rektora. (Níže je nejrozšířenější varianta erbu hrabat z Althanu; kresba: Petr Tybitancl.)

V brněnské kapucínské kronice je zapsán jako „výjimečný dobrodinec“, a to nejen zdejšího kláštera, ale i celé provincie. V letopisech však najdeme záznam i o dalším hraběti z Althanu. Je to Heřmanův prastrýc, Michael Ferdinand (1610–1658), který uhradil část nákladů slavnosti svěcení brněnského kapucínského kostela, jež se odehrála v roce 1656.

Michael Heřman se v roce 1689 oženil s Marií Julianou z Althanu (1689–1762), svou vzdálenou příbuznou; jejich manželství však zůstalo bezdětné. V roce 1702 jako starší syn zdědil po otcově smrti rodové sídlo: velkolepý barokní zámek Vranov nad Dyjí. Prohrává jej ale v soudním sporu se svým mladším bratrem Michaelem Janem III. (1679–1722), který otcovu závěť zpochybnil. V roce 1723 musí Vranov odevzdat svému synovci Michaelu Janovi IV., jehož potomci zde žili až do konce 18. století.

Zámek Vranov nad Dyjí, vlevo dole tzv. Vraní věž, pozůstatek gotické pevnosti; foto: archiv Státního zámku Vranov nad Dyjí.

Heřman však neodešel s prázdnou, za panství Vranov, Nový Hrádek a Jaroslavice mu byla vyplacena finanční náhrada. Svůj druhý domov našel v Brně, kde se stal významnou osobností kulturního života. Je pohřben v kapucínské hrobce, v rakvi, jež leží mezi bratry kapucíny.

Poznámka

V Brně žil také Heřmanův jmenovec a vzdálený příbuzný, Michael Heřman hrabě z Althanu (1704–1759). Od roku 1746 působil jako hejtman jihlavského kraje, od roku 1754 pak jako hejtman brněnského kraje. Podrobnosti najdete v knize Zbyňka Svitáka Nejvyšší zeměpanský úřad na Moravě v letech 1748–1782.

Zdroje

František Vácslav Peřinka: Vlastivěda moravská, Vranovský okres, Musejní spolek, Brno, 1906.
Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, I. díl, Argo, Praha, 2008.
Tomáš Malý, Vladimír Maňas, Zdeněk Orlita: Vnitřní krajina zmizelého města. Náboženská bratrstva barokního Brna, Statutární město Brno, Archiv města Brna, 2010.