Klášter ve Vyškově

Po Brně, Mikulově a Olomouci patří vyškovský klášter k nejstarším na Moravě. Kapucíny sem pozval František z Dietrichštejna, olomoucký biskup, do jehož poddanství Vyškov patřil. Stavební práce začaly už na podzim roku 1616.

Vyskov veduta
Veduta Vyškova, po r. 1730, kapucínský klášter leží vlevo těsně za branami města, označen č. 11, zdroj: www.veduta-art.cz.

Kostel zasvěcený Panně Marii Andělské, patronce kapucínské provincie, vysvětil olomoucký pomocný biskup Hynek Jindřich Novohradský z Kolovrat. Stalo se tak 10. srpna 1622 (ev. 1624). Stavbu klášterního komplexu, který dodržoval jednotný belgicko-vlámský vzor, zřejmě zdržel válečný konflikt, jenž se rozhořel a postupně strávil celou Evropu.

Vyskov 01m

Kvůli nedostatku místa museli kapucíni už počátkem 18. století klášter rozšířit. Díky finanční podpoře olomouckého biskupa Wolfganga Hannibala von Schrattenbacha byl zvětšen, respektive prodloužen také chrám. Více prostoru získala i hrobka, tradičně situovaná pod kostelem, kam byli pohřbívání nejen bratři, ale také jejich dobrodinci.

Vyskov 03am

Průčelí kostela zdobí freska znázorňující stigmatizaci svatého Františka z Assisi. Portál nese dva chronogramy, latinské nápisy, které ukrývají letopočty 1624 a 1717. Nad nimi je umístěn erb Dietrichštejnů a erb olomouckého biskupství.

Vyskov 04m

Roku 1787 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Následujícího roku město odkoupilo zahradu i s kostelem, který sloužil jako filiální k farnímu chrámu Nanabevzetí Panny Marie. Klášter se proměnil ve skladiště soli a roku 1857 byl definitivně zbořen.

Interiér i exteriér kostela po dlouhou dobu značně chátral, představu o neutěšeném stavu si můžete udělat z dobových fotografií.

Vyskov 05m

Díky nákladným rekonstrukcím se dnešních dnů dočkala alespoň samotná budova kostela, která poskytuje zázemí různým výstavám a díky skvělé akustice také koncertům. Veškerý původní mobiliář však nenávratně vzal za své.

Vyskov 06m

V presbytáři kostela našly své útočiště restaurované originály plastik z morového sloupu, jenž od roku 1719 jako výraz díků zdejších obyvatel za překonání epidemie stojí na náměstí. Sochy znázorňují svatého Františka Xaverského, sv. Karla Boromejského, sv. Šebestiána a sv. Rocha.

Vyskov 07m

Chrám byl odsvěcen až ve druhé polovině 20. století a nějaký čas sloužil jako skladiště i jako márnice. Po roce 1989 správu převzalo město.

Nejednotná výmalba kostela dává tušit nerovný boj se vzlínající vlhkostí. Pohled zblízka pak už nikoho nenechá na pochybách.  

Vyskov 08m

Za kostelem, v místě původních kapucínských zahrad, se rozkládá měststký hřbitov, otevřený na jaře 1789. Po zbourání klášterních budov v půlce 19. století se zakousl i do uvolněných ploch.

Vyskov 09m

Dávný klášterní život zde připomínají dva odkazy: patnáct metrů hluboká a lomovým kamenem vyzděná studna (vlevo) a sklepení z roku 1680 (vchod vpravo). Pod hřbitovem se dochovaly tři různě velké sklepy, které se nacházejí v hloubce čtyř a osmi metrů.

Vyskov 11m

Kostel v proměnách času přišel také o typickou věžičku nad presbytářem (nižší část budovy kostela), kde býval umístěný zvon.

Podle staré veduty Vyškova se klášterní budovy nacházely přímo za presbytářovou částí kostela a vytvářely elko. Jedna budova stála také vpravo vedle kostela (při pohledu ze hřbitova), dnes se část tohoto prostoru nachází vně pohřebiště a slouží k parkování aut.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Hřbitovní kostel Panny Marie
Městský hřbitov ve Vyškově


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[9. května 2018]