Kapucínský klášter v Brně
Kapucíni přišli do Brna v roce 1604 na pozvání olomouckého biskupa Františka z Dietrichsteina. Pro svůj první klášter si vybrali místo na východním předměstí, kterému se říkalo Před Měnínskou branou, a na jaře téhož roku položili základní kámen. Stavbu pravděpodobně financoval právě kardinál Dietrichstein a moravský zemský hejtman Ladislav Berka z Dubé a Lipé, bratr pražského arcibiskupa Zbyňka Berky z Dubé a Lipé, jenž inicioval příchod kapucínů do Čech.
Foto: Ambrož Guzek
První klášter za hradbami
Jak tento klášter vypadal, nevíme. Ale zřejmě se příliš nelišil od toho, který dodnes stojí pod katedrálou na Petrově. Kapucíni totiž stavěli podle jednotného vzoru, který se přizpůsoboval pouze terénním podmínkám. Kostel byl zasvěcen svatému Františkovi z Assisi a v roce 1606 jej vysvětil samotný kardinál Dietrichstein. Na jeho výzdobě se podílel vynikající malíř Kosmas z Castelfranca, kněz benátské provincie, který tvořil nejen pro vznikající kapucínské kostely, ale také pro císaře.
Na konci třicetileté války, když Brno obléhali Švédové, však kapucíni o svůj klášter přišli. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby si v nich švédská vojska nemohla najít oporu. V březnu 1645 byl kapucínský klášter zbořen. Bratři našli azyl nejdříve na staré radnici, později bydleli v měšťanském domě vedle Biskupského dvora.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Druhý klášter na Uhelném trhu
Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali místo na Uhelném trhu (dnešní Zelný trh). Stavba trvala plných osm let (1648–1656) a provázely ji značné technické a finanční těžkosti.
Pozemek pro nový kostel daroval hrabě František Magnis se svou manželkou Priskou, rodný bratr kapucínského diplomata Valeriána Magniho. Stály na něm tři domy, které byly posléze zbořeny. Pro stavbu kláštera bylo postupně vykoupeno dalších šest domů v sousedství. Peníze na stavbu kapucíni získali od dobrodinců, mezi největší patřil moravský zemský hejtman Kryštof Pavel z Liechtensteinu-Castelkornu a Ferdinand Mencl z Kolsdorfu, přísedící královského tribunálu v Brně.
Druhý kapucínský kostel byl slavnostně vysvěcen 7. května 1656 olomouckým světícím biskupem Janem Gobbarem. Už však po šesti letech bylo nutné snést jeho cihlovou klenbu kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Na dalších téměř sto let ji nahradil plochý dřevěný strop.
Foto: Dagmar Smolíková
Největší kapucínský rozkvět
Během 18. století prošel areál kláštera pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma výraznými stavebními změnami. V roce 1753 se kostel rozšířil o kapli sv. Fidela a dřevěný strop byl nahrazen novým zděným klenutím.
Samotný klášter se rozrostl o tzv. Trenckovo křídlo, což bývá mylně dáváno do souvislosti s penězi, které kapucínům odkázal slavný velitel pandurů František baron Trenck. V roce 1764 byla v této části kláštera dokončena stavba nové knihovny. Dodnes se v ní dochoval původní barokní nábytek a knižní fond čítá na osm tisíc svazků. Strop zdobí freska malíře Josefa Sterna, která zobrazuje rozhovor dvou největších teologů 13. století: svatého Tomáše Akvinského, dominikána, a svatého Bonaventury z Bagnoregia, františkána.
Foto: Dagmar Smolíková
Vstup do 20. století
V roce 1909 dostalo Trenckovo křídlo novou tvář. Město totiž v roce 1907 nechalo zbourat dva sousední domy, čímž uvolnilo průchod k Biskupskému dvoru. Zároveň se tím obnažila zadní část Trenckova křídla. Tu pohledovou mělo samozřejmě orientovanou do dvora kláštera. Kapucíni tedy nechali vsadit nová okna a budovu potáhnout lehce zdobnou fasádou.
Po skončení první světové války se kapucíni pustili do rekonstrukce kostela i kláštera. Větší zásah si vyžádaly poškozené hlavní zdi Trenckova traktu, opraveny byly také střecha, zahradní zeď a fasády budov.
V roce 1929 bylo přízemí Trenckova křídla přebudováno na obchodní prostory, které bratři pronajímali. Sídlila zde například cukrárna, hrnčířství či prodejna s koloniálním zbožím.
Kdy si kapucíni nechali eletrifikovat klášter, přesně nevíme. S jistotou můžeme říct pouze to, že v roce 1917 už tomu tak bylo. První plynová kamna si pořídili v lednu 1948.
Foto: Dagmar Smolíková
Likvidace kláštera
V dubnu 1950 celý areál obsadili s pomocí estébáků komunističtí úředníci. Majetek zabavili a bratry odvezli do centralizačního kláštera v Broumově. Budovy konventu včetně zahrad převzalo do užívání Moravské muzeum (dnešní Moravské zemské muzeum) v říjnu 1950. Na podzim téhož roku byla kvadratura oddělena zděnými příčkami od kostela a několika okolo se nacházejících místností, které připadly nové duchovní správě.
Muzeum si své depozitáře přestěhovalo až po rekonstrukci z přelomu 50. a 60. let. Stavební úpravy sice staticky zabezpečily budovy kláštera, zároveň však setřely jejich historický ráz a specifické prvky kapucínské architektury. Nové sídlo zde našlo numismatické a archeologické oddělení i se svými rozsáhlými sbírkami.
Kapucínské zahrady se od roku 1975 postupně proměňovaly v městský park, kde nechyběla ani vinárna. Průchod do zahrady z nádvoří kláštera byl zazděn.
Postupná obnova
Kapucíni se do svého kláštera vrátili v roce 1990 a dalších deset let trvalo stěhování Moravského muzea, které budovy opouštělo postupně, v mnoha etapách. V polovině 90. let se řád pustil do rekonstrukce celého areálu – od sklepů až po střechy včetně nového vydláždění dvorů a obnovení zeleně. Renovace, která trvala několik let, budovám navrátila jejich původní barokní charakter.
Nejdéle na svou obnovu čekaly zahradní terasy. Počátkem roku 1991 došlo k havárii kanalizace zapříčiněné mj. důsledky nekvalitně provedené stavby podzemního krytu. Park, v němž se propadal terén a praskaly zídky, musel být pro veřejnost uzavřen. Časem město opravilo a zpřístupnilo čtvrtou a pátou terasu, v roce 2019 pak byly slavnostně otevřeny další dvě. Tu poslední, přiléhající ke klášteru, si kapucíni nechali pro svoji soukromovou potřebu.
Pro řeholní život a setkávání členů a členek různých křesťanských společenství v současné době slouží především kvadratura. Celé Trenckovo křídlo řád pronajímá, vedle kanceláří zde najdeme prodejnu liturgických potřeb a restauraci s kavárnou.
Zdroje
Archiv kláštera kapucínů v Brně.
Kronika brněnského konventu z roku 1773, překlad z latiny Markéta Baštová, Loreta Praha.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.