Jiří Barnabáš a Viktorie Orelli

Jiří Barnabáš († 1757) byl brněnským měšťanem a kominickým mistrem. Kapucínská kronika se o něm zmiňuje jako o „významném“ a „nejštědřejším“ dobrodinci.

Po čtrnáct let byl parens spiritualis zdejší komunity, tedy člověkem, který bratřím pomáhal s řešením světských záležitostí, jež souvisely s provozem kláštera. Po Barnabášově smrti tuto roli – ovšem jako mater spiritualis – převzala jeho manželka Viktorie († 1769), rovněž pohřbená v kapucínské hrobce.

ZPH kostel 05
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková

V roce 1751 darovali manželé Orelli zdejšímu kostelu mohutný tepaný relikviář, pozlacený a bohatě zdobený, který dodnes můžeme vidět na oltáři svatého Františka.

O tři roky později věnoval Jiří Barnabáš brněnskému klášteru ostatky křesťanky Klemenciány, která byla pokládána za světici. Kapucíni pro ně nechali udělat rakvový relikviář. Jeho slavnostního umístění do kostela se Barnabáš už nedočkal. Stalo se tak až v roce 1762 díky iniciativě jeho ženy Viktorie.

Kronika však dokládá i další „zbožné odkazy“ manželů, z nichž bratři hradili nákup liturgických oděvů, mešního vína či svící do kostela.

ZPH hrobka 10
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková

Rodina Orelli

V kapucínské hrobce byli kromě manželů Viktorie a Jiřího Barnabáše Orelli pohřbení také další dva lidé nesoucí stejné jméno: Marie Alžběta Orelli († 1744) a Ignác Orelli († 1753).

Když Dalimil Novák zkoumal nadace augustiniánského kláštera u svatého Tomáše v Brně, našel potvrzení z roku 1738 o založení fundace z prostředků paní Evy Orelli. Pod dokumentem byli mimo jiné podepsáni tři její potomci: Kateřina Pröbstová, rozená Orelli, Ignác Orelli a Jiří Parnab Orelli.

Pokud nejde jen o shodu jmen, pak byli v naší hrobce zřejmě pochováni dva rodní bratři i se svými manželkami.

Oltář v kostele svatého Jakuba

Jak svědčí kronika farnosti svatého Jakuba v Brně, ještě v polovině 19. století se u pátého kostelního pilíře vlevo nacházel oltář svatého Floriana, který nechal na vlastní náklady zbudovat Jiří Barnabáš Orelli.


Zdroje

Kronika brněnského konventu z roku 1773, překlad z latiny Markéta Baštová, Loreta Praha.
Archiv kláštera kapucínů v Brně, evidenční karty uměleckých děl.
Dalimil Novák: Zbožné nadace augustiniánského kláštera v Brně v 17. a 18. století, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarkovy univerzity v Brně, 2015.