Mořic Grimm (1669–1757)

Rodina Grimmova patří neodmyslitelně k dějinám zdejšího kláštera. S kapucínskou komunitou ji totiž pojily nejen vztahy pracovní, ale také přátelské.

Mořic Grimm byl zednický mistr bavorského původu. Jako tovaryš působil mj. v Praze (1690), poté odešel zřejmě do Vídně a odtud do Brna, kde se roku 1706 trvale usadil na Uhelném trhu, blízko kapucínského kláštera. S manželkou Voršilou († 1746) měli patrně pět dětí; patří k nim:

  • Jan Jakub (1703–1769), roku 1719 vstoupil do kapucínského řádu s řeholním jménem František Ludvík z Brna, stal se knězem. Byl zpovědníkem a duchovním správcem v nemocnici u sester alžbětinek. Stejně jako jeho rodiče byl pohřben v této hrobce.
  • Anna Kateřina (1708–?), dobrodinkyně zdejšího kláštera; po smrti své švagrové se starala o domácnost mladšího bratra Františka Antonína.
  • František Antonín (1710–1784), architekt, dobrodinec kapucínského řádu. On i jeho žena jsou pohřbeni v této hrobce.
  • Jiří Filip (1712–1773), roku 1729 vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno Antonín z Brna; stal se knězem. V letech 1762–1765 a 1768–1771 byl provinciálem, tedy nejvyšším představeným kapucínského řádu v Čechách a na Moravě. Inicioval stavbu nové knihovny v tomto klášteře, přičemž jako architekta povolal svého bratra Františka Antonína. Rovněž on je pohřben ve zdejší hrobce.

Mořic Grimm si záhy získal širokou klientelu. K jeho nejznámějším dílům v Brně patří stavba kláštera augustiniánů, práce pro řád minoritů, dále dostavba Zemského domu (tzv. Nové radnice) či přestavba Dietrichštejnského paláce.

Kapucínům pomáhal spíše s drobnějšími stavebními úpravami. V roce 1726 vedl stavbu nové části hrobky a při té příležitost prozkoumal základy kostela. Zamýšlel totiž provizorní dřevěný strop chrámu nahradit novým zděným klenutím. To původní muselo být sundáno kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Tento záměr realizoval až jeho syn František Antonín.

Poznámka

Vycházeli jsme především z těchto zdrojů: Jiří Kroupa: František Antonín Grimm – architekt 18. století, Moravská galerie Brno, 1982; Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.