František Antonín Grimm (1710–1784)

V letech 1730–1733 studoval malbu na Akademii ve Vídni a poté pokračoval na vojenské akademii studiem stavitelství. V druhé polovině 30. let odjel na studijní pobyt do Říma, Bologně, Turína a Paříže. Po návratu krátce působil ve vídeňském c. k. inženýrském sboru a během let 1743–1745 natrvalo přesídlil do Brna.

V roce 1945 se oženil s Marií Annou Josefou Knurrovou (1725–1757), dcerou významného moravského obchodníka z Fulneku. Postupně se jim narodilo sedm dětí; něco málo víme o dvou z nich:

Mořic (1746–1827), roku 1762 vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno František Ludvík; stal se knězem.
Filip Nerejský (1754–1791), dědic otcova majetku.

František Antonín pracoval v letech 1746–1768/69 ve službách Dietrichštejnů, druhého nejmocnějšího rodu na Moravě. Stal se nejen uznávaným a vyhledávaným architektem, ale do historie se zapsal také jako majitel rozsáhlé sbírky architektonických knih a plánů. Z velkého počtu jeho projektů jmenujme alespoň kostel sv. Leopolda s klášterem milosrdných bratří v Brně, kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hranicích na Moravě, klášterní chrám augustiniánů ve Šternberku či zámek v Napajedlech.

Frantisek Antonin Grimm
Moravské galerie v Brně, portrét Františka Antonína Grimma; autorem je brněnský malíř František Vavřinec Korompay.

U kapucínů projektoval rozšíření kostela o kapli svatého Fidela a nové zaklenutí chrámu (1753). V letech 1763–1764 pod jeho vedením vyrostla v areálu kláštera nová, na kapucínské poměry honosná knihovna. František Antonín ji nejen navrhl, ale velmi pravděpodobně také financoval. Uhradil rovněž náklady na zhotovení pěti soch františkánských a kapucínských světců od brněnského umělce Jana Adama Nessmanna, jež zdobí terasu před vstupem do kostela.

Poznámka

Vycházeli jsme především z těchto zdrojů: Jiří Kroupa: František Antonín Grimm – architekt 18. století, Moravská galerie Brno, 1982; Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.