František Antonín a Marie Anna Grimmovi
František Antonín (1710–1784), syn Mořice a Voršily Grimmových, studoval v letech 1730–1733 malbu na Akademii ve Vídni a poté pokračoval na vojenské akademii studiem stavitelství. V druhé polovině 30. let odjel na studijní pobyt do Říma, Bologně, Turína a Paříže. Po návratu krátce působil ve vídeňském c. k. inženýrském sboru a během let 1743–1745 natrvalo přesídlil do Brna.
Moravské galerie v Brně, portrét Františka Antonína Grimma; autorem je brněnský malíř František Vavřinec Korompay.
V roce 1745 se oženil s Marií Annou Josefou Knurrovou (1725–1757), dcerou významného moravského obchodníka z Fulneku. Narodilo se jim sedm dětí: Mořic (1746–1827), jenž roku 1762 vstoupil do kapucínského řádu, přijal řeholní jméno František Ludvík a stal se knězem; dále Jan Nepomuk (*1747); František Antonín (*1751); Jiří Michal (*1752) a Filip Nerejský (1754–1791), jenž pracoval jako zemský úředník a stal se dědicem otcova majetku.
Nakonec přišla na svět dvě děvčata: Marie Anna (*1756), která krátce po narození zemřela, a Marie Aloisie (*1757). Půl roku poté umírá i jejich matka. František Antonín se už podruhé neoženil. S domácností mu pomáhala jeho starší, neprovdaná sestra Anna Kateřina, křestní kmotra posledních pěti dětí. U čtyř z nich byl druhým kmotrem Jan Michael Köffiler († 1756), nejvýznamnější obchodník na Moravě a štědrý kapucínský dobrodinec; údajně měl zprostředkovat i sňatek jejich rodičů. Druhým kmotrem Marie Aloisie se stal brněnský obchodník a Köffilerův zeť Pavel Kofler, jenž v roce 1765 kapucínům zaplatil namalování obrazu sv. Antonína Paudánského. V kostele je k vidění dodnes.
Kapucínský klášter v Brně v roce 1827; zcela vlevo vyčnívají dvě okna z domu rodiny Grimmovy (Muzeum města Brna).
František Antonín pracoval v letech 1746–1768/69 ve službách Dietrichsteinů, druhého nejmocnějšího rodu na Moravě. Stal se nejen uznávaným a vyhledávaným architektem, ale do historie se zapsal také jako majitel rozsáhlé sbírky architektonických knih a plánů. Z velkého počtu jeho projektů jmenujme alespoň kostel sv. Leopolda s klášterem milosrdných bratří v Brně, kostel Stětí sv. Jana Křtitele v Hranicích na Moravě, klášterní chrám augustiniánů ve Šternberku či zámek v Napajedlech.
U kapucínů projektoval rozšíření kostela o kapli svatého Fidela a nové zaklenutí chrámu (1753). V letech 1763–1764 pod jeho vedením vyrostla v areálu kláštera nová, na kapucínské poměry honosná knihovna. František Antonín ji nejen navrhl, ale velmi pravděpodobně také financoval. Uhradil rovněž náklady na zhotovení pěti soch františkánských a kapucínských světců od brněnského umělce Jana Adama Nessmanna, jež zdobí terasu před vstupem do kostela.
František Antonín i Marie Anna byli pohřbeni v kapucínské hrobce.
Zdroje
Kronika brněnského konventu z roku 1773.
Matriky brněnské farnosti svatého Jakuba.
Jiří Kroupa: František Antonín Grimm – architekt 18. století, Moravská galerie Brno, 1982.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.