Trenckova tvar 01a 150Odhalená tvář barona Trencka

Ve středu 27. června 2018 jsme mohli poprvé pohlédnout do tváře Františka barona Trencka, patrně nejvýznamnější osobnosti, jejíž ostatky odpočívají ve zdejší hrobce.

Šlechtic, velitel ozbrojené jednotky pandurů, voják císařovny Marie Terezie a nakonec i její vězeň, jehož strastiplná životní cesta se uzavřela právě v Brně, získává téměř po 270 letech od svého úmrtí znovu svoji tvář – a to z rukou antropologického týmu Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity pod vedením docentky Petry Urbanové.

Trenckova tvar 01
Foto: Masarykova univerzita, Muzeum města Brna

Asymetrie i tetování…

Jak vypadala tvář tohoto člověka? Hlava se vůči zbytku těla zdá poněkud menší; široké lícní kosti, výrazné nadočnicové oblouky a „orlí“ nos, to jsou základní znaky. V čelistní oblasti můžeme vidět jistou asymetrii, vlivem zánětu v pravé části zřejmě dlouhodobě zatěžoval tu levou.

Do Trenckova obličeje se vepsala také událost, kterou známe z historických pramenů. V jeho bezprostřední blízkosti totiž explodoval střelný prach, jehož malé částečky se zapekly do pandurovy kůže a vytvořily něco jako „tetování“. Výraz obličeje dotváří šedomodré oči a hnědé vlasy i knír.

A ještě něco o sobě baron Trenck prozradil: byl kuřákem dýmky. Důsledkem této zřejmě velmi pravidelné činnosti je zbroušený levý špičák.

Trenckova tvar 02
Virtuální podoba barona Trencka včetně dobového oděvu, foto: Muzeum města Brna

Začalo to palcem…

Rekonstrukce tváře barona Trencka je však pouze jedním z výstupů projektu, jenž se zrodil v roce 2016. Tehdy jsme totiž požádali Muzeum města Brna, zda by bylo možné do kapucínské hrobky vrátit „zatoulaný“ Trenckův palec levé ruky.

Z dobového tisku jsme zjistili, že tento ukroucený palec byl k vidění už v roce 1872, a to na výstavce pandurova prasynovce Jindřicha Trencka, který ji uspořádal v souvislosti s přeuložením ostatků jeho slavného předka. Jindřich pak v roce 1876 tuto sbírku věnoval Františkovu muzeu (dnešní Moravské zemské muzeum). Že byl palec v té době opravdu muzejním exponátem, dokládá reportáž Opavského Týdenníku z roku 1880. Po roce 1904 už ale Trenckův prst nacházíme na Špilberku, v nově otevřeném městském muzeu. Zde pobýval až do 8. března 2017, kdy jej ředitel Muzea města Brna Pavel Ciprian slavnostně předal provinciálovi kapucínů Bonaventuru Štivarovi.

Trenckova tvar 04
Předání palce v refektáři brněnského kapucínského kláštera, foto: Muzeum města Brna

…a pokračovalo velkým projektem

Idea důkladného vědeckého prozkoumání mumie barona Trencka vykrystalizovala právě v rámci debat ohledně vrácení palce. A tak k muzeu na Špilberku, kde byl pandur svého času uvězněn, a ke kapucínské hrobce, kde je dodnes pohřben, přibyl další člen – tým docentky Urbanové.

V únoru 2017 se veliteli pandurů dostalo mimořádné výsady, kdy 268 let po své smrti mohl opustit nejen svou rakev, ale i samotnou hrobku. Pohřební služba jej za asistence egyptoložek z Náprstkova muzea převezla na radiologické pracoviště brněnské fakultní nemocnice, kde odborníci pořídili na 40 tisíc snímků.

Trenckova tvar 03
Příprava převozu mumie barona Trencka na CT do Fakultní nemocnice Brno, foto: Muzeum města Brna

S prvními výsledky bádání jsme veřejnost seznámili v říjnu 2017, podruhé pak letos v červnu. Ovšem to hlavní – speciální výstava – nás čeká až příští rok, kdy si budeme připomínat 270. výročí úmrtí barona Trencka. Doufáme, že si tuto událost nenecháte ujiít :-).

[9. července 2018]