Klášter ve Fulneku

První komunita kapucínů přišla do Fulneku v roce 1668, a to na pozvání majitele tamního panství Jana Františka hraběte z Vrbna a Bruntálu, který jim na své náklady nechal postavit klášter. Se stavbou započali roku 1674. Klášterní kostel zasvěcený svatému Josefovi byl slavnostně vysvěcen 29. června 1683.

Zájemcům o historii doporučujeme velmi zdařilou knihu Zdeňka Orlity Dům v zahradě Páně, která podrobně vykresluje dějiny fulneckého konventu. 

Fulnek 01m

Roku 1695, kdy Fulnek zasáhl ničivý požár, vyhořel i kapucínský kostel a budovy kláštera lehly popelem. S obnovou pomohl především hrabě z Vrbna. Další rozsáhlejší stavební úpravy se datují rokem 1756, kdy bylo dokončeno rozšíření kláštera o nové křídlo.

Fulnek 03m

Hrabě z Vrbna spolu s klášterem započal také s výstavbou Lorety, ve které pak pokračovala jeho druhá žena Terezie Františka a později i synové Jan Antonín a Josef František. Loretánský areál bezprostředně sousedil s klášterem a duchovně jej spravovali bratři kapucíni. Stal se vyhledávaným poutním místem. V roce 1786 tomu učinily přítrž josefínské reformy; fulnecká Loreta byla převedena do profánního užívání a po čase zbořena.

V roce 1829 koupil toto místo fulnecký obchodník Valentin Knopp a nechal si zde postavit dům v klasicistním stylu. Z někdejšího poutního místa se do dnešních dnů dochovaly pouze obvodové zdi původních ambitů. Ve vile, která roku 2009 prošla generální rekonstrukcí, sídlí Domov mládeže (viz foto níže).

Fulnek 06m

Když nacisté v roce 1938 obsadili pohraničí, ocitl se fulnecký klášter ze dne na den v Německé říši. Nejvyšší představený celého řádu proto zřídil samostatnou jednotku – Sudetský generální komisariát, kam spolu s Fulnekem spadlo ještě dalších deset klášterů ležících původně na našem území. V roce 1944 Německá říše klášter de facto vyvlastnila a z bratří se stali nájemníci nucení za svůj domov platit. V únoru 1945 klášter obsadily jednotky SS a proměnily jej ve sklad munice.  

Bezprostředně po ukončení války, kdy německé bratry čekal odsun, přichází do Fulneku kapucín Emil Boreček, aby zajistil převedení kláštera opět pod správu tehdy československé provincie. A než si na řeholníky posvítí komunisté, žijí zde tři bratři kněží a jeden bratr laik.

Fulnek 04m

V dubnu 1950 byli kapucíni z Fulneku doslova vyvezeni. Komunisté totiž rozjeli likvidaci mužských řeholních řádů, známou pod názvem akce K. Klášter zabavili a řeholníky internovali. Už v lednu téhož roku skončil ve vězení představený komunity, bratr Agathangel František Sovadina. Za pomáhání lidem, kteří chtěli emigrovat, dostal čtyři roky. Spolu s ním byl odsouzen i další bratr, Rajmund Albín Zrebený.  

Fulnek 05m

Klášterní areál včetně kostela čekalo několik desítek let postupného chátrání. V budovách konventu se skladoval nábytek a pračky. Byly tu dílny základní školy i opravna elektromotorů. Z kostelního mobiliáře se do dnešních dnů dochoval hlavní oltář, který byl restaurován a v 60. letech 20. století umístěn do chrámu svatého Vojtěcha v Opavě.

Fulnek hisT

Pro jednu z dominant města začalo svítat teprve v roce 2002. Tři místní lidé založili Nadační fond pro záchranu kapucínského kláštera, díky kterému se podařilo získat 36 milionů korun a kostel v letech 2003–2006 kompletně rekonstruovat. Finanční vzpruhu poskytly fondy EU, Moravskoslezský kraj, který areál vlastní, i Ministerstvo kultury. 

Kvadratura kláštera, ze které zbyly de facto jen obvodové zdi, dostala provizorní střechu a čeká, že jednou přijde řada i na ni.

Fulnek 07
Foto: Muzeum Novojičínska

Interiér kostela byl opraven podle dobových fotografií a je přístupný veřejnosti nejen v rámci akcí pořádaných Muzeem Novojičínska, které bývalý chrám spravuje. Konají se zde koncerty, přednášky a výstavy – ta o kapucínské historii zde má své stálé místo.

Fulnek 08
Foto: Muzeum Novojičínska

V době politického uvolnění, v roce 1968, se kapucíni pokusili ve Fulneku obnovit komunitu. Zázemí našli na faře při kostele Nejsvětější Trojice (viz foto níže), jejich klášter byl totiž neobyvatelný. Po dvou letech se ale opět museli stáhnout do ilegality. Zůstali zde dva bratři: Jan Hypolit Segeťa, který zde sloužil jako farář, a Jan Jiří Vícha, jenž mu dělal kaplana. A právě Vícha se stal klíčovou osobností kapucínské provincie, která se pomalu – a samozřejmě v ilegalitě – začala obnovovat.

Fulnek 10m

Po listopadu 1989 zde mohli kapucíni působit už oficiálně, dokonce tu krátce sídlil i provincialát. Žila zde malá komunita bratří, kteří měli na starost fulneckou farnost a farnost Vrchy. Definitivně toto město opustili v červnu 1999. Duchovní správu po nich převzali diecézní kněží.


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Zdeněk Orlita: Dům v zahradě Páně. Fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, Muzeum Novojičínska, Nový Jičín, 2016.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech

[16. května 2018]