Váš názor nás zajímá

Klášter v Mělníku

Kapucíni přišli do starobylého sídla na soutoku Labe a Vltavy v roce 1750, rok poté, co je oficiálně jménem města pozval zdejší purkmistr. Že si vybrali zrovna kapucíny, samozřejmě nebyla náhoda. Na Mělnicku totiž tito řeholníci už nějaký čas vypomáhali v duchovní správě.

Velkou dobrodinkyni kapucíni našli v Marii Teresii Tschebischové z Falkenberka, vdově po Ignáci Tschebischovi, vrchnostenském úředníkovi na zámku v Snědovicích. Tato bohatá měšťanka jim darovala svůj dům na náměstí, kde si zřídili klášter, a pamatovala na ně i ve své závěti. Věnovala jim také starou rodinnou památku – dřevěnou sošku jezulátka, kolem níž se pak vytvořilo početné náboženské Bratrstvo divotvorného Ježíška.

Melnik 01
Bývalý kapucínský kostel, vpravo budova kláštera s podloubím.

Už od samého počátku bylo ujednáno, že si kapucíni ve městě zřídí pouze hospic, tedy malý a co do fungovaní neplnohodnotný klášter, určený pouze pro čtyři řeholníky. I tak jim dům paní Tschebischové nepostačoval, řád přikoupil ještě jeden a připojil k tomu zahradu, kterou darovali Ivan a Alžběta Šírerovi. Přestavba budov pro potřeby hospice byla dokončena zřejmě už v roce 1752.

Následující rok pak započala stavba kostela, pro který mělnický primas Jiří Tadeáš Glaser koupil parcelu sousedící s hospicem. Nový liturgický prostor byl zasvěcen Čtrnácti svatým pomocníkům, a to 25. července 1754 litoměřickým generálním vikářem Janem Ignácem Jarschelem.
Melnik 02
Interiér kostela s rokokovým vybavením, pohled z hudební kruchty.

Hlavní oltářní obraz Čtrnácti svatých pomocníků namaloval v roce 1766 významný středoevropský malíř Josef Stern, jehož další „kapucínské“ dílo bychom našli v Brně, na stropě klášterní knihovny.

Ve shodě s pravidly řádového stavitelství má i mělnický kostel svoji kapli, byť jde spíše o mělký výklenek. Je zasvěcena události stigmatizace svatého Františka z Assisi.

V hrobce pod kostelem je vedle jiných bratří pohřbený také Serafín Melcher z Głucholaz (1693–1763), jemuž se pro založení mělnického kláštera podařilo získat finanční podporu přímo z generální kurie kapucínského řádu. V té době byl totiž generálním ministrem, tedy nejvyšším představeným řádu. Mimo to také po tři období zastával službu provinciála.

Melnik 03
Vpravo kaple Stigmatizace svatého Františka z Assisi.

Během josefínských reforem hrozilo, že bude zrušen i mělnický klášter, kvůli zapojení kapucínů do duchovní správy se tak ale nakonec nestalo.

Z novodobější historie toho však mnoho nevíme. Snad jen, že v roce 1882 se kostel dočkal opravy interiéru. V roce 1923 vznikla na jedné z klášterních chodeb freska Ježíše nesoucího kříž a v roce 1932 bylo na průčelí kláštera osazeno sousoší Nejsvětější Trojice.

Melnik 04
První patro bývalého kláštera s freskou z roku 1923, vpravo vitríny s muzejními exponáty.

Díky zachovalé korespondenci představeného mělnického kláštera Aegida Pytlíčka (1882–1966) můžeme alespoň částečně nahlédnout do života zdejší komunity na počátku 20. let 20. století.

Dva kapucínští kněží a jeden bratr laik svůj dům sdíleli s diecézním katechetou, jeho hospodyní a rodinou zdejšího ševce. Velkou klášterní jídelnu pronajímali gymnáziu, které si tam uskladnilo své sbírky. Svou hospodyni měli i bratři, pomáhala v kuchyni a na zahradě, pekla rovněž hostie, a to i pro okolní farnosti. Jiné ženy zase pomáhaly s výzdobou a úklidem kostela.

Melnik 05
Klášterní chodba s expozicí o přírodě Kokořínska.

Když komunisté v dubnu 1950 přepadli mělnický klášter, žili tu pouze dva bratři: kněz Jiří Václav Havránek (1893–1970) a laik Marcel Alois Alán (1894–1974), který prošel internací v Hejnicích, v Želivě a od roku 1955 žil v charitním domě na Moravci, kde také zemřel.

Melnik 06
Původně rajský dvůr, dnes zahrádka místní kavárny.

Jiří Havránek byl internován v Králíkách, po propuštění se vrátil do rodné Dolní Dobrouče, kde žil jeho bratr, a vypomáhal tam místnímu faráři. V prosinci 1955 se stal duchovním správcem v domově důchodců v Rábech na Pardubicku, který spravovaly řeholní sestry kongregace Dcer křesťanské lásky svatého Vincence z Pauly.

V roce 1964 byl tento domov přeměněn na ústav sociální péče pro mentálně postižené chlapce. Jiří Havránek zde žil a pracoval – nejen jako kněz, ale i jako opravář všeho možného – až do své smrti.

Melnik 07
Pohled na klášter od městských hradeb, v přízemí se nachází kavárna, v patře muzeum.

Po vyhnání kapucínů budovu kláštera získal stát a dlouhou dobu zde sídlila Lidová škola umění. Po rozsáhlé rekonstrukci objektu ji v roce 1999 vystřídalo okresní muzeum, později přejmenované na Regionální muzeum Mělník. Jeho zřizovatelem a zároveň majitelem budovy je Středočeský kraj.

Bývalý kapucínský kostel, který vlastní Římskokatolická farnost – proboštství Mělník, stále slouží svému účelu a zázemí zde našli i věřící řeckokatolické církve.

Melnik 08hs


Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech

Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.


Zdroje

Regionální muzeum Mělník
Průvodce městem Mělník
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 2002.
A. Podlaha: Soupis památek historických a uměleckých v Království českém od pravěku do polovice XIX. století, Politický okres mělnický, Archeologická komise při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, Praha, 1899.
Národní archiv Praha, fond 31.


Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech


[10. listopadu 2019]