Váš názor nás zajímá

Sochy před kostelem

S nápadem zkrášlit průčelí kapucínského kostela sochami přišla v roce 1763 městská rada. Řádové konstituce však něco takového nedovolovaly, proto byl nutný souhlas Kongregace pro biskupy a řeholníky sídlící v Římě. Ta záměr povolila s podmínkou, že sochy nebudou zasazeny do zdi chrámu. Což možná ani nikdo neměl v plánu, neboť spolu s novou kaplí svatého Fidela bylo v roce 1753 před kostelem zbudováno kamenné schodiště s rampou, balustrádou a podstavci.

Kapucinsky klaster 1827
Kapucínský kostel v roce 1827, na rampě je zatím jen pět soch, obr. Muzeum města Brna.

Pro zhotovení zakázky byl vybrán sochař Jan Adam Nesmann (1710–1773), narozený v Mohuči a od roku 1737 žijící v Brně. Potřebnou částku 335 zlatých uhradil architekt František Antonín Grimm, kapucíni se pouze zavázali mistrovi a jeho učedníkovi poskytnout oběd, když budou sochy pokládat na rampu. Podle smlouvy měl Nesmann své dílo dokončit v srpnu 1765, téhož roku byly sochy i posvěceny.

Sochy z mušlového vápence zobrazují pět světců (zleva doprava, když se díváme na průčelí kostela): kapucíny Josefa z Leonessy (1556–1612) a Fidela ze Sigmaringen (1578–1622), dále zakladatele františkánského řádu Františka z Assisi (1182–1226) a jeho současníka, výborného kazatele Antonína z Padovy (1195–1231). Poslední socha patří prvnímu svatořečenému kapucínovi Felixi z Cantalice (1515–1587).

Sochy 1900Záběr kolem roku 1900, zleva socha sv. Antonína, sv. Felixe a Nejsvětější Trojice, foto: Muzeum města Brna.

V polovině 19. století tuto pětici doplnila socha Nejsvětější Trojice, která původně stála před Židovskou branou. V roce 1920 ji kvůli nadměrné zvětralosti odstranil stavitel Josef Müller. Při pokusu o sesazení se torzo zcela rozpadlo a roztříštilo. Nezbylo nic, co by se mohlo podle původního záměru uložit do městského lapidária.

Volné místo v roce 1927 obsadila pískovcová plastika svatého Vavřince z Brindisi (1559–1619). Zakladatele zdejší provincie zvěčnil český sochař Čeněk Vosmík (1860–1944).

Sochy 1925Socha svatého Fidela v roce 1925, v ruce drží kyj a meč, foto: Národní památkový ústav.

Během 20. století byly sochy čtyřikrát restaurovány. Poprvé se do toho v roce 1925 pustil brněnský akademický sochař Josef Rejnart. Podle zprávy Státního památkového ústavu se plastiky nacházely v tristním stavu. Nejvíce byly poškozeny horní části těl, postupné zvětrávání zcela setřelo výraznější modelaci. Dvě sochy dokonce musely dostat nové hlavy, z těch původních totiž zbyly jen pahýly.

Další opravu, už ne tak rozsáhlou, provedla sochařská firma Emila Křivánka z Brna v roce 1946.

Sochy 1968Sochy v roce 1968, šest let po restaurování Jaroslavem Vaňkem, foto: Archiv kláštera kapucínů v Brně.

V roce 1962 byl k rozsáhlému restaurování povolán brněnský akademický sochař Jaroslav Vaněk. Kvůli nevhodným postupům při předchozí opravě se plastiky opět proměnily v torza. Vaněk ve své závěrečné zprávě píše, že se snažil co nejvíce přiblížit původní myšlence a dokomponovat, co chybělo. U svatého Fidela však naopak ubral. Původně byly součástí sochy meč a kyj, atributy odkazující na světcovu mučednickou smrt. Po restaurování zůstal už jen meč.

Čtvrtá oprava proběhla v roce 1994 v režii restaurátorské firmy S:Lukas. Co do hloubky zásahu byla výrazně mírnější než ta předchozí. Rekonstrukce se dočkala i samotná rampa, kterou sochy zdobí.

Sochy 199XZáběr z 90. let 20. století, sochy mají za sebou další restaurování, foto: Archiv kláštera kapucínů v Brně.

S novým stoletím započaly další opravy. V roce 2009 se restaurátorskému zásahu podrobila socha svatého Felixe a pracovalo se i na obnově rampy a schodiště.

Zatím poslední velké restaurátorské práce všech šesti soch uskutečnila brněnská společnost pro obnovu památek Pastiglia v letech 2018–2020.


Zdroje

Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Radka Kubíková: Dílo brněnského barokního sochaře Jana Adama Nesmanna, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2014.
Zdenka Perlíková: Sochař Čeněk Vosmík (1860–1944), diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, 2012.
Archiv kláštera kapucínů v Brně.
Archiv Národního památkového ústavu v Brně.