Kostel Nalezení svatého Kříže
Kapucínské kostely (i kláštery) po celém světě mají typickou architekturu, a jsou si proto velmi podobné. Byly totiž stavěny podle jednotného belgicko-vlámského vzoru, který se navracel k původním ideálům chudoby, jež hlásal svatý František z Assisi.
Stejně tak i brněnský kapucínský kostel je jednoduchá raně barokní stavba; vysvěcen byl 7. května 1656. Průčelí zdobí pouze velký dřevěný misijní kříž a mozaika z 50. let 20. století nad vstupním portálem. Zobrazuje svatého Františka z Assisi, jak káže ptákům. Nahradila fresku Nalezení svatého Kříže z 18. století, kterou zničily povětrnostní vlivy.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Zasvěcení chrámu
Hlavní oltářní obraz, jak napovídá samotný název kostela, zachycuje svatou Helenu v císařském rouchu nad právě nalezeným Kristovým křížem a uzdravení na smrt nemocné ženy, která se jej dotýká, čímž potvrzuje jeho pravost. Obraz v roce 1655 namaloval německý malíř a spisovatel Joachim von Sandrart a patří k nejvýznamnějším barokním oltářním malbám v Brně.
Příčinou, proč kapucíni svůj chrám zasvětili právě této události, je pravděpodobně mimořádný dar kněžny Polyxeny z Lobkovic. Tato velmi štědrá dobrodinkyně totiž bratřím v roce 1636 věnovala ostatky onoho kříže z Golgoty, které se v klášteře dodnes uchovávají ve stříbrné schránce, uvnitř zdobené výšivkou a říčními perlami.
Z kapucínských dějin
Výzdoba kostela převážně odráží kapucínské dějiny; na obrazech jsou zachyceni první řádoví světci: Felix z Cantalice († 1587), Fidel ze Sigmaringen († 1622) a Josef z Leonessy († 1612).
V boční kapli najdeme působivý výjev stigmatizace svatého Františka z Assisi a v přední části kostela pak jeho současníka, významného františkánského kazatele, Antonína z Padovy. Většina obrazů pochází z poloviny 18. století a nad jejich autorstvím visí otazník, snad šlo o řádové malíře.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Zázračný obraz madony
Nejasnosti obestírá rovněž obraz Panny Marie Pasovské na bočním oltáři svatého Fidela. Velmi pravděpodobně jde o dílo, jež kapucínská kronika zmiňuje jako „zázračný obraz“. Váže se k němu totiž legenda o zázračné pomoci, které se mělo dostat na přímluvu Matky Boží majiteli obrazu, císařskému radovi Františku Antonínu de Cattani. Před svou smrtí jej odkázal bratřím kapucínům, aby byl v kostele vystaven veřejné úctě. Obraz je věrnou kopií slavného díla Lucase Cranacha staršího (zřejmě z roku 1641); originál (1537) se nachází v bavorském Pasově.
Ještě starší původ má gotická socha Panny Marie s Ježíškem umístěná na stěně v přední části kostela. Tato varianta známé Kladské Madony (60. léta 14. století) pochází z první čtvrtiny 15. století.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Barokní rozkvět
V polovině 18. století kostel prošel pod vedením brněnského architekta Františka Antonína Grimma výraznými stavebními změnami. Roku 1753 byla vedle kaple sv. Františka přistavěna kaple sv. Fidela a celý kostel získal nový klenutý strop. V roce 1747 byla v souvislosti s oslavami svatořečení Fidela ze Sigmaringen a Josefa z Leonessy vystavěna kruchta a o rok později už mše svaté doprovázely první pevné varhany.
Větší část výzdoby interiéru kostela, která se nám dochovala do současnosti, pochází právě z tohoto období barokního rozkvětu. A to včetně velkého tepaného relikviáře, který roku 1751 darovali manželé Barnabáš a Viktorie Orelli.
V roce 1765 pak zkrášlily terasu před vstupem do kostela sochy františkánských a kapucínských světců od brněnského umělce Jana Adama Nessmanna, zleva Josef z Leonessy, Fidel ze Sigmaringen, František z Assisi, Antonín z Padovy a Felix z Cantalice. Postava svatého Vavřince z Brindisi od českého sochaře Čeňka Vosmíka doplnila tuto pětici až v roce 1927.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Meziválečná zdobnost
Druhá velká vlna změn spadá do první poloviny 20. století. V roce 1925 nechali kapucíni obnovit pětici zvětralých soch před průčelím kostela. V roce 1926 pak probíhaly opravy kostelní klenby a pilířů, rovněž fasády a nový háv dostal také interiér. Vše poháněla nejen nutnost oprav, ale také příprava na 700. výročí smrti svatého Františka z Assisi.
V roce 1930 bratři koupili nové varhany poháněné elektřinou, kvůli kterým musela být kruchta rozšířena o přední oblouk. Jejich design napodobuje barokní a renesanční prvky. Z 20. a 30. let pochází též vitráže v secesním stylu; autora těch starších však neznáme. Mladší vitráže patrně vytvořila brněnská dílna Jiřího Říhy.
V letech 1942–1943 proběhla další obnova interiéru, kostel byl nově vymalován, a to s četnými dekorativními prvky na stěnách i stropu. Oblouk mezi lodí a kněžištěm nesl výjev Poslední večeře.
Foto: Zuzana Píšková Hrivňáková
Ukradený klášter
V dubnu 1950 celý areál obsadili s pomocí estébáků komunističtí úředníci. Majetek zabavili a bratry odvezli do centralizačního kláštera v Broumově. Ještě téhož roku byl klášter oddělen příčkami od kostela a několika okolo se nacházejících místností, které připadly nové duchovní správě vedené diecézním knězem Karlem Černým (1879–1963). Během této éry, která trvala deset let, se v kostele podle pamětníků prakticky nic zásadního nezměnilo.
K velké proměně, kterou však nedokážeme přesně časově zařadit, došlo až po nástupu druho správce, Ludvíka Horkého (1913–2008), v roce 1961. Mimo jiné souvisela s liturgickou reformou, jež se odvíjela od výsledků druhého vatikánského koncilu (1962–1965). Interiér byl vymalován na bílo a co do různého drobného vybabení (např. svícny, sošky atp.) výrazně zjednodušen. Odstraněn byl rovněž oltář s relikviářem křesťanky Klemenciány, který se od té doby nachází v kapli hrobky. Naopak přibyly plastiky od brněnského akademického sochaře a restaurátora Jaroslava Vaňka (1914–1991). Dodnes je v kostele k vidění jeho dřevěný vyřezávaný betlém, oltář a socha apoštola Judy Tadeáše.
Návrat kapucínů
Kapucíni se do kláštera vrátili v roce 1990 a postupně se pouštěli do rozsáhlých oprav celého areálu. V první polovině 90. let kostel dostal novou střechu i fasádu, byla opravena terasa před vstupem a restaurováno všech šest venkovních soch.
Další vlna rekonstrukcí započala v roce 2012: nové osvětlení, šetrnější vytápění a kompletní výmalba. V roce 2014 následovala oprava fasády a o rok později náročná oprava varhan. V roce 2016 pak akademický malíř Igor Fogaš vynikajícím způsobem restauroval tři obrazy hlavního oltáře. A znovu muselo dojít i na sochy před kostelem (2018–2020).
Mše svaté v kapucínském kostele
neděle 10 h ≈ 17 h, úterý–sobota 17 h
Kostel je možné navštívit
neděle 9–11 h ≈ 16–18 h, úterý–sobota 16–18 h
Zdroje
Archiv kláštera kapucínů v Brně.
Kronika brněnského konventu z roku 1773, překlad z latiny Markéta Baštová, Loreta Praha.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Štěpán Vácha: Sandrartův obraz Nalezení svatého Kříže v Brně nově a jinak, 2016.