Alžběta Eleonora Scharrerová z Friesenegu
Alžběta Eleonora († 1684) pochází z velmi starobylého slovanského rodu. Její předci na počátku 13. století získali bosenský hrad Blagaj a spolu s ním přijali i jeho jméno. Blagajové z Bosny odešli, když ji roku 1512 obsadili Turci. Například Alžbětin praděd Frano Blagaj se usadil v Kraňsku, což je část území dnešního Slovinska a Itálie.
O nejbližší rodině samotné Alžběty toho moc nevíme. Otec se jmenoval Jan Weikard Ursini z Blagaje († 1617) a matka Felicita, rozená Cvetkovichová. Alžbětin bratr Eberhard Leopold († 1680) koupil roku 1652 hrad Boštanj, ležící kousek od slovinského města Grosuplje. Jeho potomci zde žili až do počátku 20. století. Dnešních dnů se dožilo pouze torzo tohoto kdysi velkolepého šlechtického sídla, neboť hrad v roce 1944 zapálili zdejší partyzáni.
Renesanční nádvoří s arkádami zámku v Náměšti, foto: Státní zámek Náměšť nad Oslavou.
Než se Alžběta provdala, působila jako dvorní dáma u císařovny Eleonory Gonzagové, manželky Ferdinanda II. Habsburského. V roce 1641 řekla své ano Janu Eustachovi hraběti z Althanu, stalo se tak v kapli vídeňského Hofburgu. Postupně se jim narodily čtyři děti, které však zřejmě brzy zemřely: Marie Johana, Zuzana Kateřina, Marie Terezie a Jan Leopold. V roce 1652 umírá i Jan Eustach.
Podruhé, ale nevíme kdy, se Alžběta provdala za Josefa Kryštofa Scharrera z Friesenegu (1611–1667), jehož rodina pocházela z Laa an der Thaya, ležícího na severu Dolního Rakouska. Manželé se roku 1663 přestěhovali na Moravu; od hraběte Ferdinanda Verdenberga si totiž pronajali panství Náměšť nad Oslavou, Rosice a Troubsko. Alžběta se však opět brzy stává vdovou. Zdá se, že z tohoto manželství nevzešly žádné děti, případně že zemřely v útlém věku, protože po Josefu Kryštofovi dědí pouze Alžběta a jeden z jeho synovců. Alžběta Eleonora i Josef Kryštof jsou pohřbeni ve zdejší hrobce.
Zdroje
Theodor Barchetti: Die Familie Scharrer von Friesenegg, Sonderdruck aus Jahrbuch der Heraldisch-Genealogischen Gesellschaft „Adler“, Jahrgang 1982/83, Der ganzen Reihe dritte Folge, Band 11, Wien 1983.
Rudolf Andrejka: Rihard grof Blagaj, Planinski vestnik, rok 1940, č. 1.
Franz Karl Wissgrill: Schauplatz des landsässigen Niederösterr. Adels, Wien 1795.