Klášter v Kyjově
Kapucíny pozvala do Kyjova městská rada v roce 1707 a nabídla jim pozemek uvnitř hradeb, který císař Ferdinand II. po Bíle hoře zkonfiskoval a poté daroval městu s tím, že zde má být postaven kostel ke cti blahoslavené Panny Marie a svatých Cyrila a Metoděje.
Veduta Kyjova, po r. 1730, kapucínský klášter stojí na nároží ulic F a G; zdroj: www.veduta-art.cz.
Do města byli kapucíni slavnostně uvedeni 19. října 1710, nicméně základní kámen položili až 15. května 1713. Hlavním fundátorem se stal kníže Jan Adam I. Ondřej z Liechtenštejna, který krátce předtím zemřel; ve své závěti na kapucíny pamatoval částkou 30 tisíc zlatých.
Kapucínský kostel 17. října 1723 vysvětil olomoucký pomocný biskup František Julián hrabě Braida. Kvůli nedostatku místa pro věřící se kapucíni roku 1734 rozhodli svůj chrám rozšířit o boční loď se samostatným vchodem (dveře vlevo, viz foto níže).
V letech 1754–1755 byla v kostele vystavěna hudební kruchta; varhany daroval řád servitů z Veselí nad Moravou. Současné varhany dodala v roce 1936 známá krnovská firma bratří Riegrů.
Dveře zcela vpravo (detail viz foto níže) ústí do chodby podél kostela, která vedla do kláštera, jehož kvadratura s rajským dvorkem uvnitř navazovala na presbytář. Za klášterem se rozprostírala zahrada na zeleninu opatřená důmyslným zavlažovacím systémem.
Nápis nad vchodem: „Dům, bránu a hrobku, otče Františku, navštiv a ubohé potomstvo Evino ze spánku smrti vzbuď.“
Průčelí kostela zdobila freska s dnes už neznámým motivem. Ta současná pochází z roku 1910. Madonu s dítětem namaloval moravský umělec Jano Köhler. Nad vstupen do kostela je umístěn erb Liechtenštejnů, hlavních fundátorů kláštera. Sochy svatých věrozvěstů byly na terasu před chrámem umístěny až v roce 1885, u příležitosti tisíciletého výročí úmrtí svatého Metoděje.
Pod kostelem se dodnes nachází hrobka, kam byli pohřbíváni především bratři, nicméně místo posledního odpočinku zde našlo i jedenáct dobrodinců.
Kapucínský klášter zrušil císař Josef II. v roce 1784. Bratři s výjimkou dvou odešli na jaře 1785 do jiných domů své provincie. V Kyjově zůstali dva kněží, kteří ve farnosti vypomáhali jako kaplani. Jeden z nich zde v roce 1812 zemřel, druhý časem odešel do kláštera v Třebíči.
Kostel se stal hlavním farním chrámem. Oproti tomu původnímu, kostelu svatého Martina, měl totiž dvě výhody: nacházel se uvnitř hradeb a byl prostornější.
Z kapucínských časů se z vybavení kostela nedochovalo prakticky nic. Hned po konfiskaci byl zrušen hlavní oltář i chór bratří, který se – u kapucínů tradičně – nacházel za ním. Tímto zásahem se prodloužil presbytář, který byl (zřejmě) v roce 1792 opatřen novým oltářem. Autorem obrazu Nanebevzetí Panny Marie z roku 1880 je moravský malíř Josef Zelený.
Na výzdobě kostela se podílela také dílna slavného brněnského rodáka, sochaře Ondřeje Schweigla (oltářní sochy svatých Cyrila a Metoděje, křtitelnice a kazatelna).
Budovy zrušeného kláštera připadly městu, které je použilo pro školu, nemocnici a byty. Po velkém požáru Kyjova v roce 1806 zřejmě vzaly za své. Z bývalého kláštera se zachovaly jen drobnosti: kousek ambitu za presbytářem, sakristie, oratoř a ona vstupní chodba podél kostela.
Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech
Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.
Zdroje
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Jakub Hochman: Kapucínský klášter v Kyjově, bakalářská práce, Pedagogická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, Brno, 2014.
Překlad z latiny: Markéta Baštová
Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech
[30. května 2018]