Karel Ludvík z Rogendorfu

Předci Karla Ludvíka pocházeli z rakouské šlechty, jedna rodová větev se však usadila i na Moravě. Jeho děd Jiří Ehrenreich z Rogedorfu (1595–1653) přišel kvůli své účasti na stavovském povstání o veškerý majetek na Moravě a v Rakousku, stejně tak jeho žena Johanna Drnovská z Drnovic († 1667). Z nucené emigrace se vrátili až v roce 1628, kdy byl Jiří Ehrenreich zbaven „říšské klatby“. Manželé se usadili ve Vídni, kde se jim o sedm let později narodil Karlův otec Jan Kristián (1635–1701).


Karel Ludvík hrabě z Rogendorfu a svobodný pán z Molenburku, foto: Státní zámek Rájec nad Svitavou.

Johanně, už jako vdově, se podařilo roku 1667 vysoudit zpět rájecké panství, tedy část rodového majetku Drnovských. Dokonce i přesto, že se stejně jako její manžel hlásila k luteránství. Po její smrti panství přešlo na syna Jana Kristiána, který konvertoval ke katolictví a roku 1669 získal od císaře český inkolát (tzn. domovské právo). S první, o mnoho let starší manželkou Annou Marií Staudovou z Hammersdorfu vyženil několik panství na Vysočině a dům v Brně. Po pěti letech ovdověl a krátce nato se oženil s Reginou Apolonií Terezií (1662–1744), dcerou moravského zemského hejtmana Františka Karla Liebsteinského z Kolowrat.

Jako velmi schopný úředník získal Jan Kristián různé zemské funkce i dvorské tituly. Mimo jiné se stal zemským hejtmanem a nejvyšším moravským komořím. Rovněž se mu podařilo rozmnožit a zvelebit rodový majetek. Roku 1686 jej císař povýšil do hraběcího stavu. První manželství zůstalo bezdětné, z toho druhého prokazatelně vzešli dva synové: náš Karel Ludvík (1682–1737) a Antonín Dominik, který však zemřel v mladém věku.

Roggendorf 02b
Oltář svatého Felixe v brněnském kapucínském kostele (fotografie pochází ze 40. let 20. století). Dnes se mezi oltářním nástavcem (retabulem) a stropním klenutím nachází okno.

V roce 1705 se Karel Ludvík, přísedící moravského zemského soudu a pozdější komoří císaře Karla VI., oženil s Karolínou Annou (1689–1759), dcerou uherského palatina, polního maršála císařské armády a rytíře Řádu zlatého rouna Mikuláše Pálffyho z Erdödu. Jako nejstarší a navíc jediný syn zdědil rodový majetek: rájecké panství se zámkem, jedovnický statek a dům v Brně, kde se rodina zřejmě zdržovala nejčastěji. Dům – nebo spíše palác – stojí dodnes, byť už přestavěn k nepoznání. Najdeme ho mezi Zelným trhem a Kapucínským náměstím, přímo naproti divadlu Reduta. Za doby Rogendorfů měl i vnitřní nádvoří a stáje pro dvanáct koní.

V roce 1713 nechal Karel Ludvík v kostele u svých kapucínských sousedů vztyčit nový boční oltář ke cti čerstvě kanonizovaného Felixe z Cantalice; nad obrazem světce je umístěna zlacená kartuše s oválným erbem donátora. Jeho matka Regina Apolonie si v závěti vymínila, aby se část mší svatých za spásu její duše konala právě u tohoto „rodového“ oltáře.

Roggendorf 04c
Detail oltářního obrazu: vlevo Matka Boží s Ježíškem, vpravo historicky první svatořečený kapucín Felix z Cantalice.

A následovaly další „zbožné počiny“. V Doubravici nad Svitavou a v Petrovicích se Karel Ludvík pustil do přestavby a zvětšení původních kostelů. V Lipovci pomohl s dostavbou a ve Vilémovicích postavil kostel zcela nový. Do chrámu v Rájci-Jestřebí, jenž nechal zvětšit a barokizovat už jeho otec Jan Kristián, pořídil nový oltářní obraz svatého Václava. Autorství se připisuje brněnskému malíři Jindřichu Hoffovi, který bydlel hned vedle Rogendorfů.

Kromě sousedství a vztahu zadavatel-umělec spojoval Karla Ludvíka a Karolínu s Jindřichem Hoffem rovněž křestní patronát. Stali se totiž kmotry jeho syna Karla Jindřicha, jenž později působil jako farář v Doubravici nad Svitavou.

Roggendorf 04
Detail erbu Karla Ludvíka Rogendorfa: šesticípé hvězdy nad cimbuřím, dva kráčející lvi a uprostřed orlice.

Za bezesporu nejznámějším počinem, poutním kostelem Panny Marie Bolestné ve Sloupu, stojí nejen Karel Ludvík, ale především jeho žena Karolína. Vše „způsobilo“ gotické sousoší piety, které si Karel Ludvík oblíbil u minoritů a nakonec si ho i vysloužil za svou finanční podporu rekonstrukce jejich brněnského kostela.

Manželé si sochu odvezli do Sloupu, kde měli letní sídlo a kde pro ni zamýšleli zbudovat kapli. Než se tak stalo, nechali ji v domě místního mlynáře, který měl nemocnou dceru. Ta se před gotickou madonou modlívala a s prosbami se obracela na Matku Boží. Byla vyslyšena. Zpráva o zázračném uzdravení se rychle šířila a do Sloupu začali přicházet první poutníci.

Roggendorf 07 socha
Milostná socha Matky Boží nad svatostánkem poutního kostela ve Sloupu, foto: Jiří Messner.

Stavby kostela se Karel Ludvík už nedožil, postarala se o ni jeho manželka Karolína. Chrám projektovaný vídeňským architektem Isidorem Marcellem Canavalem a vyzdobený vídeňským malířem Kasparem Friedrichem Sambachem byl slavnostně posvěcen roku 1754.

Sloupské letní sídlo Rogendorfů ponechala hraběnka Karolína pro potřeby nově zřízené fary. Ve Sloupu zbudovala rovněž školu a noclehárnu pro kněze, jež sem přicházeli s procesími poutníků. Stihla také založit Bratrstvo Panny Marie, jež mělo přispět k rozvoji duchovního života.

Rajec nad Svitavou
Rogendorfský zámek v Rájci nad Svitavou v roce 1757 vyhořel a nebyl už nikdy obnoven. Ten na fotografii pochází z 60. let 18. století a nechal jej postavit Antonín Karel Salm-Reifferscheidt, foto: Státní zámek Rájec nad Svitavou.

Při správě panství Karel Ludvík navázal na svého otce a přispěl k dalšímu rozvoji těžby železných rud, vzkvétalo rovněž rybníkářství, hospodaření na polích i v lese, a jak jsme už zmínili, i stavebnictví. Hrabě také založil obce Rogendorf (dnes Krasová) a Molenburk (dnes součást obce Vysočany), jeho paní ještě Karolín.

Manželům se narodilo jedenáct dětí, dospělosti se však dožilo pouze šest, tři synové a tři dcery. Vilém Felix si zvolil kněžskou dráhu, František Antonín se oženil s Marii Barborou Götzovou, dědičkou panství Český Šternberk, a Kristián Josef spojil svůj život s Marií Eleonorou Forgatschovou ze starého uherského rodu.

Nejstarší dcera Aloisie se provdala za Františka Xavera Šubíře z Chobyně, dědice jaroměřického panství, Gabriela si vzala Františka Leopolda Buquoye, vysokého zemského úředníka, a nejmladší Marie Anna Rafaela se sňatkem připojila ke společensky a podnikatelsky úspěšnému rodu Salm-Reifferscheidtů. Její manžel Antonín Karel, mj. vychovatel budoucího císaře Josefa II. a rytíř Řádu zlatého rouna, vyplatil oba zadlužené švagry-Rogendorfy a získal do své správy rájecké panství. Jejich potomci na něm hospodařili až do konce druhé světové války.


Karolína Anna z Rogendorfu, v levém horním rohu je vyobrazen poutní kostel ve Sloupu, foto: Státní zámek Rájec nad Svitavou.

Karel Ludvík byl stejně jako jeho otec pohřben do krypty augustiniánského kostela svatého Tomáše v Brně, která se nachází v místech pod bočním oltářem svatého Mikuláše Talentinského.

Hraběnka Karolína zůstala věrná Sloupu, kde po vyhoření zámku v Rájci strávila poslední léta svého života. Je pohřbená v kryptě pod presbytářem poutního kostela.


Zdroje

Kronika brněnského konventu z roku 1773.
Klára Veverková: Reflexe vídeňského dvora v deníkových záznamech Jana Jáchyma ze Žerotína v letech 1704–1716, diplomová práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2016.
Erika Doleželová: Historie školství a kultura v obci Sloup v Moravském krasu, diplomová práce, Pedagogická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2015.
Rostislav Burget a Miloslav Novotný: Sakrální stavby ve Vavřinci a okolí, vydáno při příležitosti požehnání opraveným sakrálním stavbám dne 26. 5. 2012 na území obce Vavřinec.
Hana Filipi: Doklady původu olomouckých kanovníků v 17.–19. století, bakalářská práce, Filozofická fakulta Univerzity Palackého v Olomouci, 2012.
Gabriela Ondříková: Caspar Franz a Johann Christian Sambach. Příspěvek k jejich umělecké činnosti na Moravě, diplomová práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2011.
Michal Konečný: Brněnský palác Roggendorf-Putterlick a jeho majitelé, sborník A vůbec… Utajený sborník Mileně Flodrové k 75. narozeninám, Statutární město Brno a Archiv města Brna, 2010.
Filip Komárek: Vznik a vývoj malířského bratrstva sv. Lukáše v Brně v 1. polovině 18. století, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity v Brně, 2007.
Michal Konečný: V osudu Fenixe a Faethona. Dvě moravská hrabata v období baroka, Zpravodaj Historického klubu, roč. 16, 2005, č. 1.