Zakládací listiny

Zde si můžete prohlédnout nejdůležitější listiny, které se vztahují k počátkům jak prvního, tak především druhého kapucínského kláštera, který byl v polovině 17. století postaven uvnitř městských hradeb.

Kardinál František z Ditrichštejna, biskup olomoucký potvrzuje, že 16. července 1606 posvětil kostel a oltář k poctě svatého Františka a uložil v něm ostatky svatých mučedníků Vavřince, Šebestiána, Kosmy, Damiana, Gervasia, Protasia, Ciriaca a Františka a uděluje věřícím v tento den a rok a ve výročí při návštěvě kostela sto dní odpustků.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Leopold I. Vilém Habsburský, arcivévoda rakouský a biskup štrasburský, halberštadtský, pasovský a olomoucký „na naléhání našeho milovaného bratra v Kristu Ludvíka z Rosenheimu, provinciála Řádu Menších bratří kapucínů pro Čechy a Rakousko“ dovoluje, aby „uvnitř hradeb města Brna na Moravě ve svůj čas a po získání vhodného místa, svobodně mohl nechat postavit klášter pro bratry svého řádu“, napsáno v Linci 18. září 1645.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl II., 16.–20. století, krabice č. 299, inv. č. 127

Ferdinand III., císař římský, král uherský a český „vyslovuje nejmilostivější souhlas, aby jeho svatý řád [kapucínský] v královském městě Brně, a to uvnitř jeho hradeb, opět ve vhodném čase klášter směl stavěti“, sepsal Jiří Martinic 21. září 1645.

Zdroj: Provinční archiv kapucínů, Praha-Hradčany

Purkmistr a všechny tři rady města Brna potvrzují, že byl původní kapucínský klášter za obležení na příkaz velitele města zbořen a má být nyní na příhodnějším místě obnoven. Na stavbu kláštera mají být zbořeny domy hraběte Magniho, Jana Kadaňského, Václava Senftenbergera, Josefa Jiřího Strumpfstrickera, Kryštofa Hofmanna, Matěje Kniepäutla, Šebestiána Fraunadera, Zachariáše Laussmana a Jindřicha Blankhana a plat z těchto domů byl (poněvadž jde o žebravý řád) zrušen. Sepsáno 26. ledna 1652.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Ferdinand III., císař římský, král uherský a český, potvrzuje inzerovanou smlouvu brněnského purkmistra a rady s kapucíny o urční místa a stavbě nového kláštera z 26. ledna 1652.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906

Jan Gobbar, biskup megarský, sufragán olomouckého bis. arciknížete Leopolda Viléma, vysvědčuje, že 7. května 1656 položil základní kámen a vysvětil kapucínský kostel v Brně a že posvětil tyto oltáře a uložil do nich ostatky: hlavní sv. Kříže s ostatky sv. Vavřince, Šebestiána, Kosmy, Damiána, Gervasia, Prothasia, Cyriaka, Akuta, Kristiána a sv. Františka; napravo od hlavního oltář Panny Marie s ostatky sv. Anežky, Barbory, Korduly a Eklechy; nalevo od hlavního oltář sv. Antonína Paduánského s ostatky sv. Mořice, Antonína opata, Anastasie, Korduly a Maximy. Dne 8. května posvětil oltář sv. Františka v kapli napravo od hlavního oltáře s ostatky sv. Valentina, Felixe, Vitala a Kristiny a jiný oltář Panny Marie Bolestné v kůru s ostatky sv. Sulpitia, Jindřicha, Krescencie a jiných svatých. Věřícím udělil v den posvěcení kostela jeden rok a o výročí 40 dní odpustků.

Zdroj: Národní archiv Praha, fond E31, Řádový archiv kapucínů, díl I., listiny 1364–1906