Klášter v Mikulově
Tento klášter je po Hradčanech a Brně třetí nejstarší u nás. V roce 1611 jej založil František kardinál Dietrichstein, olomoucký biskup a majitel mikulovského panství. V květnu 1612 byl položen základní kámen a 22. srpna 1613 už mohl kardinál Dietrichstein ke cti svatého Františka Serafínského vysvětit nový kostel.
V roce 1686 nechal kníže Ferdinand Dietrichstein namísto zchátralého kláštera postavit nový. Roku 1751 se rozrostl o vinný sklep, který sloužil pro celou provincii, a roku 1765 pak přibyla nová knihovna a další prostory.
Zdejší kapucínská komunita byla po celou dobu své přítomnosti v Mikulově úzce spojena s loretánským poutním místem, které v bezprostřední blízkosti kláštera zbudoval kardinál Dietrichstein. Povolení dostal od císaře Ferdinanda II. roku 1622. Loretánský domek, postavený jako přesná kopie toho v italském Loretu, se stal předobrazem mladší Santa Casy v Praze na Hradčanech.
Mikulovskou loretu obkroužily ambity a později překlenul kostel svaté Anny, vysvěcený roku 1656. Tento chrám těsně přiléhal k tomu kapucínskému a z druhé strany vyrostla klenotnice pro uchovávání darů, které poutníci přinášeli Matce Boží.
Kapucíni, kterým kardinál Dietrichstein svěřil duchovní správu lorety, měli na starost zpovídání poutníků, jejich základní zaopatření a ubytování těch, kteří patřili ke kněžskému či řeholnímu stavu.
Roku 1784 ale Mikulov zachvátil velký požár. Kapucínský klášter byl natolik poničený, že bratři namísto opravy požádali o jeho zrušení a z města odešli. Dietrichsteinové si z loretánského kostela, ze kterého zbyla také jen ruina, vyzvedli své zemřelé a přenesli je do hrobky mikulovského farního kostela.
Roku 1846 se loretánský areál díky Františku Josefu Dietrichsteinovi dočkal rekonstrukce. Kníže jej nechal přestavit na rodovou hrobku s vlastním kostelem. Po roce 1945, kdy museli Dietrichsteinové z Mikulova odejít a majetek jim zabavil stát, hrobka téměř půl století chátrala. Nyní je v majetku města, které ji kompletně zrekonstruovalo. Během sezóny je hrobka denně otevřená veřejnosti.
Svého happy endu se dožil i presbytář kapucínského kostela, který jako téměř jediný pozůstatek po dřívějším konventu přečkal do dnešních dnů. V 90. letech 20. století objevili kouzlo tohoto místa manželé Knorrovi a odkoupili ho od města. Po deset let jej svépomocí revitalizovali a v roce 2011 poprvé otevřeli veřejnosti. Galerie Konvent hostí výstavy, koncerty i divadelní představení; majitelé zde provozují také kavárnu. A jednou ročně se zde koná mše svatá na připomínku příchodu kapucínů do Mikulova.
Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech
Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.
Zdroje
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Libri, Praha, 2005.
Dobromila Brichtová: Pod tvými ochrannými křídly. Od loretánského kostela k hrobce Dietrichsteinů v Mikulově, Turistické informační centrum Mikulov, o. p. s., Mikulov, 2014.
Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech
[13. června 2018]