Klášter v Českých Budějovicích
Že byl českobudějovický řádový kostel zasvěcen zrovna svaté Anně, není samozřejmě náhoda. Zdejší kapucíni tím vzdali hold patronce své zakladatelky, kterou byla Anna Tyrolská, manželka Matyáše Habsburského. Nicméně myšlenku zbudování nového kláštera císařovně vnukl její zpovědník, kapucínský kněz Cherubín, který pak byl pro čerstvě ustanovenou komunitu zvolen kvardiánem.
O prostředky na stavbu kláštera se postarala císařská rodina. Pro budoucí konvent bylo vykoupeno devět parcel ležících nedaleko náměstí, jejichž původní domy v roce 1597 zle poničil požár. Základní kámen byl položen 9. července 1614. O sedm let později, 1. února 1621, arcibiskup Jan Lohel vysvětil kostel a do nového domova uvedl společenství osmnácti kapucínů.
Bratři kněží kázali a zpovídali nejen ve svém kostele, ale také ve farním chrámu svatého Mikuláše. Později vypomáhali i v okolních obcích, kam je místní často zvali. Kapucíni se rovněž zapojovali do pořádání různých poutí a procesí, které se každoročně konaly ve městě.
V roce 1636 začali tkát sukno pro výrobu řeholních hábitů pro provincii, na což měl do té doby monopol brněnský klášter. Primární surovinou byla ovčí vlna, kterou bratři kupovali od města. Na břehu Vltavy také provozovali valchu.
Kostel proměněný v koncertní síň, foto: Jihočeská filharmonie.
Roku 1786 císař Josef II. klášter zrušil a budovy předal biskupství. Nejdříve se do bývalého konventu nastěhovala škola pro novokněze, kteří přicházeli z pražského semináře, později zde byla zřízena kněžská teologická studia a roku 1804 pak slavnostně otevřen samostatný seminář pro budoucí diecézní klérus. Téhož roku se znovu otevřely i brány kostela, jenž po odchodu kapucínů sloužil jako sklad obilí.
Vlevo je budova Teologické fakulty; bývalý kapucínský klášter byl v 19. století zvýšen o patro a klasicistně upraven.
Z původní kapucínské architektury se do dnešních dnů mnoho nedochovalo. Kvůli rozšíření teologického studia byly klášterní budovy ve 40. letech 19. století zvýšeny o jedno patro a oděny do klasicistní fasády. V tomto duchu došlo také k přestavbě průčelí kostela, které dostalo nový štít.
Českobudějovický seminář zrušili komunisté v roce 1950 a budovy později využili pro Krajskou politickou školu. V 70. letech 20. století rovněž kostel přestal sloužit svému účelu a roku 1988 byl přestavěn na Koncertní síň Otakara Jeremiáše, kterou vlastní Jihočeská filharmonie. Teologická studia se na toto místo vrátila až roku 1991 se založením Teologické fakulty Jihočeské univerzity. V bývalém kapucínském areálu bychom dnes našli také galerii Zlatý kříž a kavárnu.
Kapucínská výstava v pražské Loretě na Hradčanech
Výstava Pax et Bonum mapuje více než čtyři sta let kapucínské historie u nás, přibližuje významné osobnosti i pestrost kapucínské spirituality.
Zdroje
Milan M. Buben: Encyklopedie řádů a kongregací v českých zemích. Žebravé řády, III. díl / 1. svazek, Libri, Praha, 2006.
Dušan Foltýn a kol.: Encyklopedie českých klášterů, Libri, Praha, 2002.
Petr Adam: Působení řádu kapucínů v Českých Budějovicích v 18. století, diplomová práce, Historický ústav Jihočeské univerzity, České Budějovice 2001.
Encyklopedie Českých Budějovic: Kapucínský konvent u kostela svaté Anny
Rozcestník: Putování po kapucínských klášterech
[10. října 2018]