Marie Eleonora hraběnka Kotulínská-Vrbnová

Marie Eleonora (1710–1761) pocházela z významného hornosaského šlechtického rodu, který se protnul s dějinami českých zemí v roce 1630. Tehdy její pradědeček, Bruno Filip hrabě z Mansfeldu, získal jako nejvyšší lovčí království českého panství Dobříš.

V roce 1735 se provdala za Václava Michaela Josefa hraběte z Vrbna a Bruntálu (1709–1755), majitele fulneckého panství. S jistotou víme o dvou jejich dětech: Josefu Václavovi (1738–1819) a Marii Eleonoře (1740–1789). Jejich syn Josef se stal posledním majitelem rodového panství. Kvůli četným dluhům i právním sporům, které se táhly po řadu let, jej roku 1788 prodal.

Vrbnovi3

Po smrti svého manžela se v roce 1758 provdala za vdovce Františka Karla hraběte Kotulínského z Kotulína (1706–1772), přísedícího moravského tribunálu a majitele panství Bílé Poličany. K jeho synovi z prvního manželství se váže zajímavá zmínka v kronice brněnského kláštera: v roce 1750 byl malý Josef skrze přímluvu svatého Felixe z Cantalice, kapucína, zachráněn od nebezpečí neštovic. Jako poděkování darovala rodina zdejšímu kapucínskému kostelu velké stříbrné srdce, které bylo umístěno u oltáře tohoto světce.

Zdroje

Zdeněk Orlita: Dům v zahradě Páně. Fulnecký kapucínský klášter v proměnách staletí, vydalo Muzeum Novojičínska v roce 2016.
Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, I. a II. díl, Argo, Praha 2008 a 2010.
Adolf Turek: Fulnecko, Vlastivěda moravská, vydáno v Brně roku 1940.