Jakub Kuneš z Rosenthalu

Jakub Kuneš (1605–1658) byl prvním z celé řady světských osob, které našly poslední místo svého odpočinku v brněnské kapucínské hrobce.

Pocházel z brněnské měšťanské rodiny zlatníka Řehoře Kuneše. Sám se oženil v roce 1630 s Annou Marií Kotzmannovou. Bydleli na Uhelném trhu a narodilo se jim přinejmenším deset dětí. Posledních pět však po smrti svých rodičů nebylo ještě zletilých, proto dostaly za poručníky dva brněnské měšťany – Jana Křtitele Ernu a Tomáše Kniebandla.

Jakub Kunes z Rosenthalu

Jakub Kuneš pracoval jako podpísař městské rady, v roce 1648 povýšil na konšela. Svůj šlechtický titul získal v roce 1646 jako odměnu za statečnost, kterou projevil během obléhání Brna švédskými vojsky. (Uhájení města bylo pro habsburskou monarchii natolik strategicky důležité, že císař Ferdinand III. privilegii nešetřil – různými způsoby odměnil přes tři sta brněnských obyvatel.)

Z kroniky brněnského konventu víme, že byl parens spiritualis zdejší komunity, tedy člověkem, který bratřím pomáhal s řešením světských záležitostí, jež souvisely s provozem kláštera. Od kapucínů dostal zdarma pozemek na předměstí Brna, kde do roku 1645 stával jejich první klášter. Udělal z něj zahradu a na oplátku bratřím každý rok posílal sud mešního vína.

Bez zajímavosti není ani fakt, že Jakub Kuneš sepisoval letopisy. Původní dílo se sice nedochovalo, nicméně část z této kroniky do své práce převzal Kunešův pravnuk Dismas Josef Ignác Hoffer z Hofferu.

Zdroje

Kronika brněnského konventu z roku 1773.
Tomáš Sterneck: Jakub Kunek z Rosenthalu a jeho analistické záznamy, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2006.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, in Brno v minulosti a dnes. Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.
Jan Županič: Brno a Praha. Nobilitace obránců české a moravské metropole v kontextu proměny městských elit druhé poloviny 17. století, in Sborník archivních prací Praha : Odbor archivní správy a spisové služby MV, 2016, roč. 66, č. 2.