Josef Kašpar Günther ze Sternegu
Předci Josefa Kašpara († 1743) pocházejí ze Štýrska. Děd, Jan Kašpar Günther, byl od roku 1678 císařským osobním a dvorním lékárníkem a roku 1695 se dočkal povýšení do rytířského stavu s přídomkem „ze Sternegu“. Lékárnickou praxi i dvorní úřad po něm roku 1707 převzal jeho syn Jan Friedrich, otec Josefa Kašpara. Güntherovi vlastnili ve Vídni dům s lékárnou „Ke zlaté hvězdě“, který se nacházel na ulici Kohlmarkt.
Roku 1738 umírá Jan Friedrich. Lékárnu i úřad sice přebírá syn Josef Kašpar, ale jen formálně, protože dosud není plnoletý. Prakticky se o provoz lékárny stará zaměstnanec Jan Josef Wolck. Avšak v roce 1743 umírá i samotný Josef Kašpar. Nevíme, kolik mu bylo let, ale z výše uvedeného je zřejmé, že zemřel velmi mladý. Kapucínská kronika se o něm zmiňuje jako o „našem dobrodinci“.
Erb Jana Kašpara rytíře Günthera ze Sternegu z roku 1695, kresba: Petr Tybitancl
Po smrti Josefa Kašpara nezůstal v rodině nikdo, kdo by mohl pokračovat v lékarnické tradici. Proto se jeho matka rozhodla lékárnu nabídnout k prodeji. Dům na Kohlmarktu připadl Kašparově sestře Marii Alžbětě.
Lékárnu „Ke zlaté hvězdě“ koupila samotná císařovna Marie Terezie a nechala ji přestěhovat do Stallburgu, což je jeden z paláců hofburgského komplexu. Tato císařsko-královská dvorní lékárna (něm. k. k. Hofapotheke) fungovala až do roku 1918. V letech 1744–1768 ji vedl právě onen Jan Josef Wolck.
Část Güntherovy rodiny žila i v českých zemích, kde získali inkolát (něco jako šlechtické občanství). František Matyáš rytíř Günther ze Sternegu, strýc Josefa Kašpara, zdědil po svém otci středočeské panství Dobřejovice; byl radou apelačního soudu v Praze a úředníkem zemských desek. Inkolát získali i jeho čtyři synové František Václav, Leopold Otmar, Jan Nepomuk a Josef Zikmund.
Zdroje
Irene Kubiska: Der kaiserliche Hof- und Ehrenkalender zu Wien als Quelle für die Hofforschung. Eine Analyse des Hofpersonals in der Epoche Kaiser Karls VI. (1711–1740), Diplomarbeit, Universität Wien, 2009.
Petr Mašek: Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé hory do současnosti, Argo, Praha, 2008.