Mořic a Voršila Grimmovi

Rodina Grimmova patří neodmyslitelně k dějinám zdejšího kláštera. S kapucínskou komunitou ji totiž pojily nejen vztahy pracovní, ale také přátelské.

Mořic Grimm (1669–1757) se narodil v Achdorfu u Landshutu v Dolním Bavorsku, byl stavitelem a projektantem. Jako tovaryš působil mj. v Praze (1690). V roce 1704 přišel do Brna, kde si o dva roky později koupil dům na Uhelném trhu, blízko kapucínského kláštera. S manželkou Voršilou († 1746) měli patrně pět dětí:

  • Jan Jakub (1703–1769), roku 1719 vstoupil do kapucínského řádu s řeholním jménem František Ludvík z Brna, stal se knězem. Byl zpovědníkem a duchovním správcem v nemocnici u sester alžbětinek. Stejně jako jeho rodiče byl pohřben v této hrobce.
  • Anna Kateřina (1708–?), dobrodinkyně zdejšího kláštera; po smrti své švagrové se starala o domácnost mladšího bratra Františka Antonína.
  • František Antonín (1710–1784), architekt, dobrodinec kapucínského řádu. On i jeho žena jsou pohřbeni v této hrobce.
  • Jiří Filip (1712–1773), roku 1729 vstoupil do kapucínského řádu a přijal řeholní jméno Antonín z Brna; stal se knězem. V letech 1762–1765 a 1768–1771 byl provinciálem, tedy nejvyšším představeným kapucínského řádu v Čechách a na Moravě. Inicioval stavbu nové knihovny v tomto klášteře, přičemž jako architekta povolal svého bratra Františka Antonína. Rovněž on je pohřben ve zdejší hrobce.
  • Marie Rozálie (1714–?)

Grimmovi MMB pred 1901
Vlevo od kapucínského kostela stojí tři domy, ten prostřední patřil rodině Grimmově; foto: Muzeum města Brna.

Mořic Grimm si brzy získal širokou klientelu. V Brně jeho stopy najdeme na mnoha místech. Na počátku 18. století pracoval pro dominikány, mj. šlo o stavbu kaple Božího hrobu a nové knihovny. Poté na dvě desetiletí zakotvil u minoritů, kterým projektoval loretánskou kapli se Santa Casou a Svatými schody, a prováděl barokní přestavbu jejich řádového kostela. Ve stejném období se podílel na dostavbě a přestavbě Zemského domu (dnešní Nová radnice).

Patrně nejvýznamnější životní zakázkou se pro Mořice Grimma stala novostavba kláštera augustiniánů s přestavbou řádového kostela svatého Tomáše. V jeho režii proběhla rovněž stavba Dietrichsteinského paláce (hraběcího), který až do počátku 20. století stával na rohu dnešní Masarykovy a Josefské ulice, dále přestavba Divadla v taverně (dnešní Reduta) či Schrattenbachova paláce (dnešní Mahenova knihovna). Z menších prací můžeme zmínit alespoň kapli s hrobkou Raduita de Souches v kostele svatého Jakuba či barokizaci věže jezuitského kostela.

MGStavební aktivity Mořice Grimma najdeme po celém Brně. 

Kapucínům pomáhal spíše s drobnějšími stavebními úpravami. V roce 1726 vedl stavbu nové části hrobky a při té příležitost prozkoumal základy kostela. Zamýšlel totiž provizorní dřevěný strop chrámu nahradit novým zděným klenutím. To původní muselo být sundáno kvůli špatně postaveným zdem a nepevným základům. Tento záměr realizoval až jeho syn František Antonín.

Zdroje

Kronika brněnského konventu z roku 1773.
Jiří Kroupa: František Antonín Grimm – architekt 18. století, Moravská galerie Brno, 1982.
Jan Pernička: Brněnský architekt Mořic Grimm, Uměleckohistorický sborník, Brno, 1985.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.