Jan Křtitel a Anna Ernovi
Na jméno Jana Křtitele Erny (1622/3–1698) narazíme v brněnské klášterní kronice hned několikrát. V roce 1654 kapucínům zaplatil opravu a zvýšení ohradní zdi kláštera.
Roku 1662 zasedal spolu s řádovými staviteli v komisi, která zkoumala špatný stav zdí nedávno vysvěceného kostela a rozhodla, že je nutné snést celou klenbu, jež hrozila zřícením. Jan Erna se také podílel na výstavbě nové klášterní budovy, která přiléhala těsně k jeho domu. V polovině 18. století tuto část kláštera František Antonín Grimm zakomponoval do rozsáhlejšího projektu, kterému se dodnes říká Trenckovo křídlo.
Kapucínský klášter v Brně v roce 1827; zcela vpravo je dům, který patřil Ernovým, těsně přiléhal k Trenckovu křídlu (Muzeum města Brna).
Jan byl synem zednického mistra Ondřeje Erny († 1652), po jehož smrti převzal vedení stavebního podniku. Poprvé se oženil v roce 1646 s Marií Traveskou, dcerou brněnského řeznického mistra. Narodilo se jim zřejmě pět dětí. Nejstarší Jan Jakub (*1647) šel ve stopách svého otce a děda a stal se zednickým a kamenickým mistrem; v roce 1675 se oženil s Rosinou Reisenbergerovou. Po něm přišla na svět Anna Marie (*1650); Veronika (*1653), jež byla roku 1672 provdaná za místního jircháře Jana Langa; dále Alžběta (*1655) a nakonec Sofie Polyxena (*1658), která se v roce 1685 provdala za brněnského obchodníka Antonína Bandisera.
Jan Křtitel se v roce 1676 oženil podruhé, a to s Annou Marií Corneliovou († 1716); toto manželství však zůstalo bezdětné. Jan i jeho žena Anna byli pohřbeni ve zdejší hrobce.
V roce 1907 byl někdejší Ernův dům zbourán, foto: Josef Kunzfeld (Muzeum města Brna).
Jan Křtitel Erna se podílel na celé řadě stavebních projektů, například pracoval pro Liechtensteiny ve Valticích a v Lednici. Mnohé zakázky realizoval přímo v Brně. Dominikánům zbudoval nový kostel a dostavěl klášter. Augustiniáni ho angažovali pro rekonstrukci svého válkami značně poškozeného chrámu svatého Tomáše, městští radní pro rozšíření radnice a olomoucký biskup Karel II. Liechtenstein-Castelkorn pro přestavbu biskupského dvora pod Petrovem. Erna také projektoval Mariánskou školu, založenou Janou Františkou Priskou Magnisovou (dnešní Palác šlechtičen na Kobližné), a několik různých staveb pro místní jezuity.
Ondřej Erna
Někteří autoři uvádějí, že otec Jana Křtitele Erny, Ondřej Erna, vedl stavbu brněnského kapucínského kláštera. Kronika však nikoho nejmenuje, pouze uvádí, že v roce 1648 byla stavba svěřena „jakémusi světskému [staviteli]“. Ten byl už kolem roku 1650 odvolán kvůli tomu, že se snažil stavbu urychlit „z touhy po větším zisku“. Nekvalitně provedené práce se později projevily na klenbě kostela, která hrozila zřícením a musela být snesena.
Stejné jméno nesl rovněž stavitelův starší syn. Ondřej Erna ml. († 1690) byl obchodníkem a směl používat šlechtický predikát „z Ernau“. Z prvního manželství se Sybilou Hanelovou († 1650) se mu narodila dcera Sybila (*1650). Z druhého manželství s Annou Wilgertovou přišel na svět František Antonín (*1652), Klára Kateřina (*1654) a Sofie (*1656).
Zdroje
Kronika brněnského konventu z roku 1773.
Matriky brněnské farnosti svatého Jakuba.
Jindřich Noll: Jan Křtitel Erna, stavitel brněnský, Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, roč. 37–38, F32–33, 1988–1989.
Michal Tejček: Kapucíni v Brně v 17.–18. století, Sborník příspěvků k dějinám a výstavbě Brna, 2005.