Tomáš Xaver Laštovka

Tomáš Xaver Laštovka (1688–1746) se narodil v Hlučíně. V Olomouci navštěvoval papežskou kolej a roku 1713 byl vysvěcen na kněze. Působil ve třech farnostech, nejdříve u svatého Mořice ve městě svých bohosloveckých studií, poté v Rudíkově na Třebíčsku a nakonec plných dvacet let v Uherském Hradišti.

AG knihovna 02
Ilustrační foto: Ambrož Guzek

Zde se zasadil o rozkvět nejen materiální, například o opravy kostelů či stavbu kaple, ale primárně o rozvoj duchovní, zvláště dbal o farníky z chudších vrstev. Jeho způsob myšlení zůstal uchován ve sbírce 84 kázání s velmi dlouhým názvem, z něhož uveďme alespoň začátek: Čtvrtý článek víry katolické: Trpěl pod Pontským Pilátem, ukřižován, umřel i pohřben jest… Touto knihou, která vyšla dva roky po jeho smrti, trvale vstoupil do světa literatury a upevnil svou pověst výjimečného kazatele.

Laštovkovy promluvy si našly nejen nadšené posluchače, ale dokázaly také mnohé popudit, především bohaté farníky, kterým vadil protipanský tón. Nakonec se Laštovka rozhodl pro odchod. Ještě než tak učinil, odkázal hradišťským františkánům svou knihovnu se 78 svazky.

AG knihovna 02Ilustrační foto: Ambrož Guzek

Do své nové farnosti, kterou se měly stát Jaroměřice nad Rokytnou, však nikdy nedojel. Cestoval přes Brno, kde onemocněl a zemřel. Místo svého posledního odpočinku našel v kapucínské hrobce.


Zdroje

Milan Kopecký: Kazatel pozdního baroka Tomáš Xaverius Laštovka, Rozhlasová univerzita Svobodné Evropy, II. díl, Mnichov – Brno – Plzeň, 1994.
Vladimír Teťhal: Poslední století uherskohradišťské farnosti svatého Jiří, Slovácko. Společenskovědní sborník pro moravsko-slovenské pomezí, Slovácké muzeum Uherské hradiště, XLV, 2003.
Lucie Slavíčková: Srovnání dvou kázání z doby pozdního baroka, diplomová práce, Pedagogická fakulta Jihočeské univerzity, České Budějovice, 2007.
Matyáš Bajger: Česká františkánská knižní kultura. Knihovny minoritů, františkánů a kapucínů v průběhu staletí; rigorózní práce, Filozofický fakulta Ostravské univerzity, Ostrava, 2007.