Brněnský klášter

Kapucíni se usazují v Brně

Do Brna kapucíni přišli na pozvání olomouckého biskupa a kardinála Františka z Dietrichštejna. Klášter, jehož základní kámen byl položen v roce 1604, se nacházel na východním předměstí. To se mu v roce 1645, když Brno obléhali Švédové, stalo osudným. Vojenský velitel města Raduit de Souches totiž nařídil srovnat se zemí všechny domy před hradbami, aby v nich švédská vojska nemohla najít oporu.

Pro svůj druhý klášter si kapucíni vybrali raději místo uvnitř hradeb, na Uhelném trhu (dnešní Kapucínské náměstí). A protože stavbu provázely značné technické a finanční těžkosti, práce se protáhly na plných osm let. Teprve 7. května 1656 mohlo být stavební úsilí definitivně završeno slavnostním posvěcením kostela.

Klášter s kostelem nesou rysy jednoduchého vlámsko-belgického architektonického stylu, který byl v té době pro kapucínský řád typický. Během 18. století prošel celý areál velkými stavebními změnami, které jej proměnily do dnešní podoby. Řeholníci zde žili nepřetržitě až do dubna 1950, kdy je komunistický režim vyhnal a majetek jim zabavil. Zpět se mohli vrátit až po čtyřiceti letech. 

 

Kostel Nalezení svatého Kříže

Ovšem i prostý kapucínský kostel ukrývá svou uměleckou perlu. Je jí hlavní oltářní obraz Nalezení svatého Kříže z roku 1655 od proslulého německého mistra Joachima von Sandrarta. Motiv fascinující barokní malby odkazuje na prastarou legendu o císařovně Heleně, která na Golgotě hledala kříž, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus.

Příčinou, proč kapucíni svůj chrám zasvětili právě této události, je pravděpodobně mimořádný dar kněžny Polyxeny z Lobkovic. Tato velmi štědrá dobrodinkyně totiž bratřím v roce 1636 věnovala ostatky onoho kříže z Golgoty, které se v klášteře dodnes uchovávají ve stříbrné schránce, uvnitř zdobené výšivkou a říčními perlami.

Za pozornost stojí rovněž působivý výjev stigmatizace svatého Františka z Assisi či obraz Panny Marie Pasovské na bočním oltáři svatého Fidela. Velmi pravděpodobně jde o dílo, jež kapucínská kronika zmiňuje jako „zázračný obraz“. Vůbec nejstarším dílem je ale gotická socha Panny Marie s Ježíškem umístěná v přední části kostela. Tato varianta známé Kladské Madony pochází z první čtvrtiny 15. století.

Pravidelný liturgický program najdete na stránkách brněnského kláštera.

Trenckovo křídlo s knihovnou

Stavba, která započala roku 1763, byla vlastně přestavbou a navýšením staršího pravoúhlého klášterního traktu. Mimo jiné v něm vyrostla nová, na kapucínské poměry honosná knihovna.

Prostřednímu, největšímu sálu dominuje nástropní freska významného středoevropského malíře Josefa Sterna. Zobrazuje rozhovor dvou největších teologů 13. století: svatého Tomáše Akvinského, dominikána, a svatého Bonaventury z Bagnoregia, františkána – ten ukazuje na ukřižovaného Krista jako na zdroj pravé moudrosti.

Po staletí tradovaný název klášterního křídla je však poněkud zavádějící. Baron Trenck sice řádu odkázal 4000 zlatých, nelze však doložit, že kapucíni budovu postavili právě z těchto peněz. Trenckův dar byl uložen ve vídeňské bance Banco del giro, která kapucínům jednou za čtvrt roku vyplácela čtyřicet zlatých.

Už za první republiky nechali kapucíni přízemí Trenckova křídla přebudovat na obchodní prostory, které pronajímali. Sídlila zde například cukrárna, hrnčířství či prodejna s koloniálním zbožím. Dnes zde najdete prodejnu liturgického zboží a restauraci s kavárnou.